Ekologové zákon o zelené elektřině kritizují, průmysl ho vítá

"Zákon rozhodně nekončí s dotovanou elektřinou. Ukončuje pouze podporu projektům čisté obnovitelné energie pro obce a domácnosti a naopak pokračuje v dotacích pro velké firmy, které provozují spalovny odpadů nebo uhelné elektrárny," řekl Jiří Koželouh z Hnutí Duha. "Pokud zákon schválí i Senát, dál to posílí fosilní barony, kteří vydělávají miliardy na prodeji stále dražšího plynu, ropy a uhlí. Zákon jim zajistí další státní dotace a naopak rodinám a obcím zkomplikuje možnost se od fosilních paliv odstřihnout," doplnil.

"Postupným utlumením podpory pro nové obnovitelné zdroje se paradoxně stane z legislativy na rozhýbání čisté energetiky dotační mechanismus pro spalování uhlí a plynu nebo výstavbu spaloven odpadu," uvedly ve společném prohlášení Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO).

Obě organizace kromě samotného zastavení provozní podpory pro nové obnovitelné zdroje kritizují i prodloužení platnosti takzvaného solárního odvodu pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu v roce 2010. "Propočty ekonomiky fotovoltaických elektráren potvrzují, že již současný tříletý solární odvod v kombinaci s dalšími opatřeními, jako je třeba zrušení daňových prázdnin, posunul návratnost fotovoltaických elektráren na státem garantovaných 15 let. Jednoduše zde není další prostor pro prodlužování retroaktivních kroků, negativně ovlivňujících státem garantované podmínky," uvedla ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová.

Naopak průmysl novelu vítá. "Český průmysl platí za obnovitelné zdroje nejvyšší poplatky ze všech evropských zemí," uvedl generální ředitel hutního podniku ArcelorMittal Ostrava Tapas Rajderkar. "Zastropování a snížení poplatků je pro český průmysl pozitivní signál, první krok ve snaze pomoci zachovat jeho konkurenceschopnost."

Cílem novely, kterou ještě bude projednávat Senát, je omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na české hospodářství. V letošním roce se na podporu vyplatí 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy ze státního rozpočtu a zbytek platí spotřebitelé v cenách elektřiny. Novela by pro poplatek obsažený v ceně proudu, který letos činí 583 korun za megawatthodinu, měla od příštího roku stanovit strop 495 korun za megawatthodinu.