Mnozí ekonomové nicméně předpokládají, že Řecko se bez nějaké další formy pomoci neobejde. Německá opozice viní Merkelovou z toho, že před zářijovými volbami voličům o situaci Řecka lže a zamlčuje jim, že budou muset Řecku opět půjčit.
Německý list Der Spiegel v neděli s odvoláním na dokument německé centrální banky určený ministerstvu financí uvedl, že Řecko bude potřebovat další finanční pomoc nejpozději do začátku příštího roku. Mluvčí ministerstva však později prohlásil, že o existenci žádného takového dokumentu neví.
Řecko již dostalo od Evropské unie a od Mezinárodního měnového fondu (MMF) dva balíky pomoci v celkové sumě 240 miliard eur (6,2 bilionu Kč) a vyčerpalo z nich už asi 90 procent. Druhý program pomoci má skončit koncem roku 2014 a mezitím by měly Atény podle předpokladů dohody začít získávat peníze opět na kapitálových trzích.
Němci se k pomoci Řecku a dalším zemím jižní Evropy staví vysoce skepticky. Merkelová se tak už tři roky snaží lavírovat mezi snahou "zachránit eurozónu" a snahou nepopudit domácí voliče. Německo se jako největší evropská ekonomika na pomoci Řecku a dalším zemím zasaženým dluhovou krizí podílí nejvíce.
Atény se z mezinárodních kapitálových trhů musely stáhnout na začátku roku 2010. V květnu téhož roku se pak země ocitla na pokraji státního bankrotu a musela požádat o pomoc. Výměnou za ni zavádí vláda výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a zvyšuje daně, což sráží ekonomiku, která je už šestým rokem v propadu.