Projektová dokumentace: A kolik to bude stát? (7.díl)

Teoreticky se pak pohybujeme v šestimístných cifrách. Ve skutečnosti to ale nebývá až tak dramatické a rozdíl mezi typovým a individuálním projektem se u běžného rodinného domu pohybuje spíš v rovinách desetitisíců než statisíců. Jednak proto, že zmíněný komorový řád je pouze doporučující (ceny jsou vždy smluvní) a jednak proto, že ona desetina je spíše jakési maximum, zahrnující kromě vlastního projektu také poměrně široký rejstřík dalších výkonů, počítaje v to jednání s úřady a stavební firmou, inženýrskou a kontrolní činnost na stavbě a jiné.

Nikde ale není psáno, že stavebník musí od architekta chtít všechno, i když pro konečný výsledek je rozhodně nejlepší jeho komplexní služba se vším všudy. Ostatně honorářový řád si může stavebník na komoře architektů zakoupit, ověřit si tak procentuální podíly jednotlivých fází dokumentace a dalších výkonů položku po položce.

Rozdíl mezi cenou typového a individuálního návrhu nemusí být tedy s ohledem na cenu vlastní stavby zas tak veliký, když si uvědomíme, co jedním můžeme získat a druhým ztratit. Šetřit desetitisíce při utrácení milionů je v zrcadle jiných cenových relací něco jako kupovat dejme tomu spotřebič nejasného původu a neověřené spolehlivosti za deset tisíc, když výrobek renomované značky je k mání za jedenáct. Jestli taková úspora přinese nějaký efekt, na to už si musí najít odpověď každý sám.

Připraveno ve spolupráci s časopisem