Novelu původně navrhl Senát s cílem snížit poplatky za zábor půdy pro zvětšování průmyslových zón na úroveň platnou před třemi lety. Sněmovna ale novelu značně rozšířila o návrhy ministerstva životního prostředí, což senátoři nesli nelibě. Úpravy podle Petra Šilara (KDU-ČSL) ale byly diskriminační vůči krajům a obcím, které by nebyly na rozdíl od státu osvobozeny od poplatku za záborů půdy pro stavbu všech typů komunikací.
Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský úpravy marně hájil s tím, že k nim neměl připomínky Svaz měst a obcí. Přijetí novely by podle něj zajistilo nutnou ochranu zemědělského půdního fondu.
Schválení marně požadovala také spoluautorka novely Veronika Vrecionová (ODS), řada jejích stranických kolegů v čele s Milošem Vystrčilem ale měla opačný názor. Podobně rozdělen byl i senátorský klub ČSSD. Pavel Eybert (ODS) nakonec těsně prosadil změny, s nimiž Senát normu vrátil Sněmovně i s vědomím, že patrně nebude přijata. Vláda by ale podle něj mohla po předčasných volbách rychle předložit novou novelu.
Poslanci v senátní předloze rozhodli mimo jiné zvýšit ochranu kvalitní zemědělské půdy prvního a druhého stupně bonity. Novela měla také osvobodit od poplatku za vynětí půdy například stavby pro opatření proti erozi nebo proti povodním. Osvobození se má vztahovat i na stavby pro zemědělskou prvovýrobu, ale už ne například na sportoviště.
Poslanci také nově upravili podobu pokut za porušení pravidel ochrany půdy. Za znečištění půdy nebo její nepovolené užívání k jiným než zemědělským účelům bude jednotlivcům hrozit pokuta až milion korun, firmám až deset milionů. Za ohrožení zemědělské půdy erozí bude jednotlivcům hrozit pokuta až 100.000 korun, firmám pak desetinásobná.