Slovinsko pomůže svým bankám až po zátěžových testech

Slovinské banky jsou z většiny i nadále státní a jsou zatíženy rizikovými úvěry v objemu zhruba 7,5 miliardy eur (193 miliard Kč), což odpovídá 21,5 procenta ročního výkonu ekonomiky. Vláda už chtěla začít převádět nesplácené úvěry finančních ústavů na konsolidační banku, která vznikla v červnu. Zbrzdila to však Evropská komise, která sdělila, že převody úvěrů schválí až po dokončení zátěžových testů.

"Převody (špatných úvěrů) nastanou, jakmile se dokončí zátěžové testy a prakticky zároveň se uskuteční kapitálové injekce," řekla Bratušeková na tiskové konferenci. "Celý proces se neodehraje najednou u všech bank, ale banku po bance," dodala.

Slovinská centrální banka v pondělí uvedla, že rozšířila své zátěžové testy na deset bank. Výsledky očekává do konce roku.

Testy podle Bratušekové ukážou, kolik peněz bude muset vláda bankám dát, aby finanční instituce vyhověly požadavkům na kapitálovou přiměřenost. Tři největší banky v minulých měsících uváděly, že budou potřebovat už pro letošní rok celkem jednu miliardu eur.

Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. Tři největší banky v zemi NLB, Nova KBM a Abanka Vipa drží velkou část špatných úvěrů, které teď dusí slovinský bankovní systém.

Slovinsko bylo v roce 2007 nejrychleji rostoucí zemí eurozóny, těžce jej ale zasáhla globální krize. Loni země v důsledku domácí úvěrové krize a slabé exportní poptávky opět spadla do hospodářské recese.