Jak se zvyšují mzdové rozdíly ve světě?

Za první čtvrtletí 2013 byla v Česku průměrná mzda 24 061 Kč, medián mzdy 20 051 Kč. Medián mzdy je hodnota mzdy ležící přesně uprostřed. Medián mzdy tak více odpovídá představě mzdového ohodnocení "běžného" zaměstnance. Průměrná mzda je totiž v praxi nadhodnocena mzdami nejlépe ohodnocených zaměstnanců pobírajících stotisícové mzdy.

V Česku je tedy medián mzdy nižší o 16,7 % než průměrná mzda.

V Česku, stejně jako ostatních vyspělých zemích, tedy postupně klesá počet občanů, kteří pobírají průměrnou a vyšší mzdu. Většina zaměstnanců ve vyspělých zemích světa na průměrnou mzdu nedosáhne. Reálné mzdy odborníků v současné době ve vyspělých zemích světa stoupají, proto se dá očekávat, že se tento nepoměr bude nadále zvyšovat.

Jak se liší průměrná mzda a medián?

Ve všech členských zemích OECD se průměrná mzda a medián mzdy liší o více než 10 %, jak vyplývá z publikace OECD (Pensions at a Glance 2011).

• Nejméně se medián mzdy od průměrné mzdy liší ve Švédsku (o 10,2 %), Finsku (o 10,5 %), Kanadě (o 10,9 %), Dánsku (o 11 %), Norsku (o 11,1 %), Japonsku (o 12,4 %), Novém Zélandu (o 12,8 %), Německu (o 13 %), Itálii (o14,9 %) a Švýcarsku (o 15,1 %).
• Nejvíce se naopak ze zemí OECD průměrná mzda liší od mediánu mzdy v Turecku (o 44,8 %), Mexiku (o 37,8 %) a Řecku (o 32 %).

Rostoucí rozdíl mezi mediánem mzdy a průměrnou mzdou je z důvodu rychle rostoucích mezd nejlépe ohodnocených zaměstnanců. Ve většině vyspělých zemí světa stoupají mzdy deseti procentům zaměstnancům s nejvyššími mzdami. Naproti tomu mzdy zaměstnanců pracujících za nízké mzdy zpravidla stagnují. Ve většině členských zemích jsou mzdy omezeny zdola, neboť je stanovena minimální mzda, v soukromém sektoru výše mezd shora omezena není.

Příjmová nerovnost se zvyšuje

Ve světě se zvyšují příjmové rozdíly mezi občany. K měření nerovnosti příjmů se využívá Gini index, čím má Gini index vyšší hodnotu, tím větší mzdové rozdíly v dané zemi jsou. Jestliže by měli všichni občané stejný příjem, potom by měl Gini index hodnotu 0.

• Z členských zemí OECD jsou nejvyšší příjmové nerovnosti, jak vyplývá z publikace CIA (The World Factbook 2013) v Chile, kde má Gini index hodnotu 52,1. Dalšími zeměmi OECD se značnými příjmovými nerovnostmi jsou Mexiko (48,3), USA (45,0), Korea (41,9), Turecko (40,2), Velká Británie (40,0), Izrael (39,2), Portugalsko (38,5), Japonsko (37,6), Nový Zéland (36,2), Polsko (34,1), Řecko (33,0), Kanada (32,1), Španělsko (32,0).
• Nejnižší příjmové rozdíly ze zemí OECD jsou ve Švédsku (23,0), Slovinsku (23,8), Maďarsku (24,7), Dánsku (24,8), Norsku (25,0), Lucembursku (26,0), Slovensku (26,0), Rakousku (26,3), Finsku (26,8), Německu (27,0), Islandu (28,0), Belgii (28,0), Švýcarsku (29,6), Austrálii (30,3), Nizozemí (30,9) a Česku (31,0).

Příjmové nerovnosti jsou nejnižší v evropských zemích, je to z důvodu propracované sociální politiky. Příliš vysoké příjmové nerovnosti nejsou příznivé pro domácí ekonomiku, neboť zvyšují sociální napětí a zhoršují podnikatelské prostředí. Nejvyšší příjmové nerovnosti na světě jsou v afrických zemích (Lesotho, JAR, Botswana, Sierra Leone, Středoafrická republika, Namibie).

Průměrná mzda stoupala i během krize

V členských zemích OECD se zvyšovala průměrná mzda i během ekonomické krize, přestože mzdové nároky mnoha uchazečů o práci klesaly, hlavně aby měli práci. Složitou situaci na trhu práce měli zejména zaměstnanci vykonávající pomocné práce, naproti tomu odborníkům, kteří jsou pro zaměstnavatelé klíčoví, stoupaly mzdy i v posledních letech. Ve všech vyspělých zemích OECD tedy platí, že nejlepší investicí občanů jsou výdaje do vzdělání a zvyšováních jejich vlastního know-how. Odborníci ve všech oborech mají na trhu práce nejlepší výchozí pozici, proto je celoživotní vzdělání cestou, jak si zajistit nejenom průměrnou a vyšší mzdu, ale i jak nejsnáze najít odpovídající práci.

Prameny: Pensions at a Glance 2011: Retirement-income Systems in OECD and CIA (Central Intelligence Agency) - The World Factbook 2013