"Transformované fondy už jsou uzavřené, lidé do nich už nemohou vstupovat. O úspěchu třetího pilíře tak bude v budoucnu rozhodovat ochota lidí vložit peníze do účastnických fondů. V tomto směru se situace vyvíjí poměrně příznivě," uvedl prezident Asociace penzijních společností Karel Svoboda.
Počty klientů budou i přes zájem o nové účastnické fondy zřejmě mírně klesat. "Odhaduji, že se postupně počet klientů ve třetím pilíři za několik let ustálí na zhruba 4,5 milionech účastníků, tedy na čísle, které platilo před loňským raketovým nárůstem," míní Svoboda.
Přes pokles počtu klientů ve třetím pilíři objem peněz na účtech klientů stoupl. V prvním čtvrtletí bylo na účtech účastníků 256,3 miliardy Kč, ve druhém už to bylo 264,8 miliardy korun. Vývoj ukazuje, že si lidé začínají odkládat měsíčně vyšší částky a že tak reagují na změny u třetího pilíře, které začaly platit od nového roku. Od ledna totiž nemají klienti, kteří si spoří méně než 300 Kč, nárok na státní podporu. Naopak ti, kteří si spoří 1000 Kč a více, dosáhnou na maximální státní podporu 230 Kč měsíčně, která je vyšší než u starých podmínek.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
Dobrovolné penzijní spoření, tzv. druhý pilíř, je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie a v neexistenci výsluhové penze. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Ve druhém pilíři spořilo na penzi ke konci července zhruba 80.000 lidí. Penzijní společnosti původně očekávaly, že do druhého pilíře vstoupí za první půlrok asi půl milionu lidí.
fd mal