Westinghouse chce z ČR udělat centrum pro své reaktory v Evropě

Westinghouse se podle Janíka dívá na možnosti stavby dalších jaderných elektráren v Evropě. Perspektivy vidí například v Británii, Švédsku, Polsku či Maďarsku. Pokud by firma uspěla se svým reaktorem AP1000 v tendru na Temelín a projekt se odvíjel podle původního plánu se začátkem stavby kolem roku 2017, získaly by české firmy příležitost podílet se na dodávkách i do dalších zemí.

"Jak by realizace v České republice šla o krok napřed, tak bych určitě byl rád, kdyby v České republice vzniklo něco jako centrum pro realizaci AP1000 po Evropě. Samozřejmě by to zahrnovalo i minimálně částečné využití dodavatelského řetězce, jak by byl na projekt Temelín," řekl Janík. Zdůraznil však, že taková šance netrvá věčně. "Je to všechno podmíněno tím, že se rozhodnutí ohledně projektu, jak přípravy, tak i jeho realizace, nebude nějak významně odkládat, aby Česká republika o tuhle šanci nepřišla," dodal.

Podle původního harmonogramu měl ČEZ vítěze tendru, ve kterém je vedle Westinghousu také česko-ruské Konsorcium MIR.1200, vybrat letos na podzim. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš však v srpnu oznámil, že společnost o dostavbě Temelína rozhodne koncem roku 2014 nebo až v roce 2015. Podle něj je nutné počkat na schválení státní energetické koncepce a na zajištění návratnosti investice.

Janík ČTK řekl, že Westinghouse v červnu absolvoval s ČEZ detailní rozhovory o své nabídce a další kolo povede v říjnu. Finální nabídku je Westinghouse připraven předložit na konci roku. "A my si myslíme, že na konci roku, řekněme začátkem příštího roku, bude mít ČEZ dostatek informací, na základě kteých by mohl určitě vybrat vítěze tendru," uvedl Janík.

Výkonný ředitel českého Westinghousu také podotkl, že například otázky financování by ČEZ mohl lépe řešit v situaci, kdy by už vybral vítěze tendru, znal konkrétní technické řešení pro nové bloky jihočeské elektrárny a lépe rozuměl nákladové struktuře i zajištění celé dodávky.

Janík také odmítá některé kritické hlasy ze strany ekologických organizací, podle kterých není elektřina z nových bloků Temelína třeba. "Jak tomu rozumíme my jako společnost Westinghouse, ty důvody, proč tento projekt byl připravován, stále trvají," řekl. Zásoby hnědého uhlí v ČR jsou omezené a solární elektrárny budou ve 20. letech dožívat. "Pokud vezmete v potaz současně dostupné technologie, tak budete mít rozhodování mezi spalováním plynu nebo jádrem," uvedl Janík. Plyn přitom podle něj přináší politická rizika v zemích těžby i v tranzitních státech a vysokou volatilitu ceny.

Janík také vyjádřil přesvědčení, že do tendru na dostavbu Temelína nezasáhnou nadcházející volby. "My věříme, že tendr poběží podle na začátku daných pravidel a velmi transparentním způsobem, jak tomu bylo doteď, a že i výběr vítěze tendru proběhne přesně podle těch kritérií, jak byla nastavena na začátku tendru. My jako Westinghouse skutečně věříme, že by nebylo dobré, kdyby se z celého projektu stalo politické téma," řekl.

ČEZ plánuje v Temelíně postavit dva nové jaderné bloky, které by více než zdvojnásobily výkon elektrárny z dosavadních 2000 megawattů. Podle plánu by stavba měla být dokončena v roce 2025 a nové bloky by měly elektřinu vyrábět 60 let. Náklady na investici se odhadují na 200 až 300 miliard korun.

V tendru na dostavbu spolu soupeří Westinghouse a Konsorcium MIR.1200. Oba uchazeči slibují vysoké zapojení českých subdodavatelů do zakázky. Do tendru se původně přihlásila ještě francouzská společnost Areva, ČEZ ji však z výběrového řízení loni vyloučil. Rozhodnutí ČEZ letos potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.