Lídři G20 budou jednat o podpoře růstu, čeká se i diskuze o Sýrii

Summit G20 by se tentokrát měl věnovat mimo jiné takzvanému stínovému bankovnictví. Jde o směsici různých fondů či makléřských společností, které hrají roli v přísunu finančních prostředků do ekonomiky. Na rozdíl od tradičních bank ale nemají přístup k podpoře centrálních bank ani k nástrojům jako je pojištění vkladů nebo záruky na úvěry. Zatímco na banky si vlády po úvěrové krizi z let 2007-2009 došláply, stínové bankovnictví podle některých expertů dál představuje riziko pro daňové poplatníky.

Skupina G20 zřejmě podpoří návrh pravidel, která mají nadměrně rizikové transakce v tomto sektoru omezit. Jde v nich především o dohled nad tímto sektorem. V něm se ročně otočí kolem 60 bilionů dolarů, což přibližně odpovídá výkonu světové ekonomiky. Skupina G20 zřejmě nepůjde dál, aby se nenarušilo oživování ekonomiky a příliv peněz na stále ještě křehké trhy.

Eurozóna začala po roce a půl recese v minulém čtvrtletí pozorovat pověstné světlo na konci tunelu a její lídři budou zřejmě chtít, aby G20 vyslala signál o posilující ekonomice. Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu však zůstane růst globální ekonomiky na loňské slabé úrovni 3,1 procenta. Také představitelé G20 hodnotí podle návrhu prohlášení, z něhož citují některá média, stav světové ekonomiky dál pesimisticky. Hospodářské oživení je prý slabší, než se čekalo.

Podle evropských zdrojů se pozornost stočí na státy jako je Indie či Brazílie, které se v současnosti potýkají s oslabováním domácích měn. Indická rupie od začátku roku ztratila čtvrtinu hodnoty, brazilský real 15 a turecká lira 11 procent. Důvodem jsou chystané změny v americké měnové politice. Tamní centrální banka (Fed) několik let zaplavovala finanční trh levnými penězi, aby podpořila domácí ekonomiku. Tyto peníze mířily na rozvíjející se trhy, ovšem s tím, jak se Fed chystá tuto podporu omezit, se investoři znovu obracejí k USA. Podle ekonoma Chrise Feafera z poradenské společnosti Macro Advisory dotčené země Fed požádají, aby svou podporu domácí ekonomiky omezil, a vzal přitom v potaz také "vedlejší ztráty".

Na světové trhy nyní doléhá i pokračující občanská válka v Sýrii. Minulý týden například prudce vzrostly ceny ropy, a to kvůli hrozící zahraniční odvetě za údajný chemický útok v zemi. Spojené státy ho připisují syrskému režimu a prezident Obama požádal americké zákonodárce, aby hlasováním úder v Sýrii podpořili.

V Petrohradu hodlá Obama hledat podporu pro úder mezi váhajícími politiky. S prezidentem hostitelské země ale přímo jednat nebude. Spojené státy minulý měsíc vyjádřily zklamání nad azylem, který Moskva dočasně poskytla bývalému technikovi amerických tajných služeb Edwardu Snowdenovi, obviněnému v USA ze špionáže. Bílý dům pak formální schůzku obou prezidentů na summitu vyloučil.

Podle některých analytiků je vztah mezi Obamou a Putinem nejhorší, jaký kdy byl mezi americkými a ruskými, ba dokonce sovětskými lídry. Rusko je vytrvalým spojencem syrského režimu a tvrdí, že ho americké důkazy o vině syrské vlády při útoku z 21. srpna nepřesvědčily. Putin ale nadále doufá, že si oba státníci budou moci v Petrohradu o Sýrii promluvit.

Obama, který do Ruska přiletí po zastávce ve Švédsku, podle činitelů plánuje bilaterální schůzky se svým čínským a francouzským protějškem. Kromě toho pozval k besedě zástupce místních nevládních organizací a špičky ruské neparlamentní opozice.