Mezinárodní banky posilují své pozice

Bankovní trh ve dvaceti zemích střední a východní Evropy neustále rychle roste a dále se zvyšuje důležitost retailového bankovnictví. Dokazuje to studie připravená analytiky Raiffeisen Zentralbank Österreich AG (RZB). Nejvíce v roce  2003 vzrostly trhy především v Rusku, Maďarsku a v zemích přistupujících do EU ve druhé vlně. “Střední a východní Evropa je bankovním trhem s potenciálem dalšího vysokého růstu. Region má stále nedostatečné množství bank a nejdůležitější klíčová čísla naznačují obrovský potenciál pro dotahování za západoevropskými ukazateli”, říká Herbert Stepic, místopředseda RZB.

S růstem širší střední třídy a zvyšováním příjmů se retailové bankovnictví stává ve střední a východní Evropě stále důležitějším. Zatímco čisté půjčky v euro se v roce 2003 zvedly o 14,7 % (v roce 2002 činily 12 %), úvěry pro domácnosti vzrostly o 23,8 % (v roce 2002 byly 19,4 %). Podíl úvěrů domácnostem na celkových čistých půjčkách se zvýšil z 20 na 23 %. Také v tomto případě je obrovský potenciál růstu ve srovnání s Eurozónou fantastický - tyto úvěry pro domácnosti odpovídají 49 % HDP, zatímco v střední a východní Evropě je to pouze 7 %.

Mezi jednotlivým zeměmi střední a východní Evropy jsou však stále velké rozdíly. V nových členských státech EU nárůst úvěrů a rostoucí spotřeba způsobily snížení růstu z 7,6 na 2,6%. Růst slábne i v přistupujících zemích druhé vlny, i když na vyšší úrovni (8% po 13,5%), zatímco na ostatních trzích roste stabilně asi o jednu pětinu. Rozdíl mezi úrokovou mírou pro vklady a půjčky v posledních letech ustavičně klesal, což lze přičíst sníženým rizikům v zemích na jedné straně a zvýšenou konkurencí na straně druhé.

Hlavní roli hrají mezinárodní banky. Ty jsou pro rozvoj bankovního trhu ve střední a východní Evropě nejdůležitější. Jejich vstup na trh byl a je nejen významnou pobídkou pro přímé investice dalších společností, ale primárně je příčinou vniku složitého bankovního systému a silnější konkurence. Pomáhají vytvářet stále stabilnější bankovní trhy a dobré konkurenční prostředí se podílí na nižších cenách pro zákazníky a vývoji nových bankovních produktů.

Zatímco Raiffeisen, Creditanstalt, Citigroup a ING vstoupily na trhy střední a východní Evropy jako první, v posledních letech se připojily KBC, Unicredito, Société Générale, Erste Bank a Intesa BCI a rychle získaly podíly na trhu akvizicemi bývalých státních velkých bank. Naopak OTP, která dříve působila pouze na maďarském trhu, vzrostla do velikosti mezinárodní banky s expandující sítí poboček v celé střední a východní Evropě. 

KBC nedávno prodala své pobočky v Litvě a na Ukrajině. Bayerische Landesbank odešla z České republiky a Chorvatska, Société Générale a Rabobank se stáhly z Maďarska. Jiné mezinárodní banky to považují za obchodní příležitosti, kterých je třeba využít. Tak například Erste Bank, Unicredito, HVB/BACA, BAWAG a Nordea sáhly po těchto příležitostech. To vede, spolu s pokračující privatizací státních bank, k procesu koncentrace. Např. polská PKO Bank  – největší banka ve střední Evropě – a BCR, největší úvěrová instituce Rumunska, se budou privatizovat. Zdá se, že na obzoru jsou privatizace velkých státních bank i v Rusku, jako třeba Vneshtorgbank, druhé největší banky v zemi.

Podle své celkové bilance, je KBC největší mezinárodní bankou ve střední a východní Evropě; za ní následuje Erste Bank, italská Unicredito, HVB/BACA-Group a Raiffeisen International. Mezi šestnáct předních mezinárodních bank na bankovním trhu ve střední a východní Evropě patří celkem pět rakouských bank: kromě Erste Bank, BACA a Raiffeisen ještě Hypo Alpe Adria a Österreichische Volksbanken AG (ÖVAG).

Rakouské banky zaujímají první místo mezi mezinárodními finančními institucemi s podílem kolem 14% na trhu čistých půjček. Po nich přicházejí italské a belgické banky s osmi a pěti procenty. Zajímavý pohled přináší také rozbor podle skupin zemí. Zatímco podíl mezinárodních bank v nových členských státech EU je poměrně vysoký, klesá postupně s tím, jak klesají vyhlídky na rozšíření EU. Za jeden z faktorů absence mnohých mezinárodních bank v těchto zemích lze také považovat relativně menší velikost mnoha trhů, což je vyvažováno větším potenciálem růstu. Proto mají mezinárodní banky poměrně malé podíly na trhu v Bělorusku, na Ukrajině a v  Rusku, ale také v přechodových zemích jihovýchodní Evropy.

Zdroj: Raiffeisenbank