"Po stránce obchodní se i přes pokračující ekonomickou recesi a pokles maloobchodního prodeje potravinářských výrobků podařilo dosáhnout plánovaných obchodních výsledků a zvýšit tržby," uvedlo vedení mlékárny ve výroční zprávě. Olma loni zvýšila především prodej jogurtů, které jsou jejím klíčovým produktem. "Díky rekordním prodejům jogurtů společnost zvýšila v tomto segmentu svůj tržní podíl," stojí ve výroční zprávě Olmy.
Olma je významným tuzemským výrobcem mlékárenských výrobků. Mezi hlavní odběratele olomoucké mlékárny patří obchodní řetězce. Rozhodující součástí prodejního sortimentu Olmy u většiny významných odběratelů v Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku jsou čerstvé mléko, čerstvé smetany, kysané výrobky a jogurty. Už předloni Olma zvýšila čistý zisk z 27,3 milionu korun v roce 2010 na 56 milionů. Tržby mlékárny v roce 2011 meziročně stouply o 1,8 procenta na 2,89 miliardy korun.
Vedení Olmy ve výroční zprávě upozornilo, že loni na tuzemském trhu výrazně kolísala cena syrového kravského mléka. Zatímco na začátku roku činila zhruba osm korun, tak v jarním měsících klesla a v druhé polovině roku opět vzrostla. Za celý rok 2012 se průměrná cena mléka snížila o sedm procent a dostala se pod osm korun. "Objem zpracovaného mléka tuzemskými výrobci vzrostl, stejně jako tržní produkce mléka, a to i přes neustálý pokles stavu dojnic," uvedli šéfové Olmy.
Na letošek Olma naplánovalo investici do nové výrobní technologie, jejíž hodnota má být asi 100 milionů korun. "Poté začneme vyrábět několik nových mléčných výrobků, které jsou zatím tajemstvím, protože trh je velmi konkurenční. Bude to zcela něco jiného, než jsme dosud vyráběli," řekla loni na podzim ČTK generální ředitelka Olmy Simona Sokolová. Ve výroční zprávě je uvedeno, že investice se týká máselných výrobků.
Skupina Agrofert Holding ovládla Olmu na začátku roku 2009, kdy kapitálově vstoupila do společnosti Milkagro, která byla majoritním vlastníkem mlékárny. Firmu Milkagro do té doby vlastnili místní zemědělci. V roce 2008 Olma vykázala rekordní ztrátu 214 milionů korun a v následujících letech se její hospodaření vrátilo zpět do černých čísel.
Propojení Agrofert Holdingu a mlékárenských společností tehdy povolily antimonopolní úřady v Česku a okolních zemích. Agrofert musel požádat o souhlas s fúzí i v zahraničí, protože tam působí, stejně jako Olma. Díky spojení Agrofert získal všechny obory potřebné v mlékárenství.