Obavy z destabilizace měn se objevují v důsledku očekávaného omezování podpůrných měnových opatření ve Spojených státech.
Největší měrou přispěje do fondu Čína, která vloží 41 miliard dolarů. Po 18 miliardách přidají Rusko, Brazílie a Indie, JAR poskytne zbývajících pět miliard dolarů.
"Iniciativa na založení rezervního měnového fondu BRICS se nachází v závěrečné fázi," řekl Putin na počátku schůzky lídrů pěti zemí v rámci summitu G20 v Petrohradu.
Vytvářený fond ale bude mnohem menší, než se původně projektovalo a finanční činitelé také upozorňují, že bude ještě nějakou dobu trvat, než fond začne fungovat. Původní plány počítaly s fondem v objemu 240 miliard dolarů.
V minulých letech na trhy velkých rozvojových ekonomik proudily levné dolary, což byl důsledek extrémně uvolněné měnové politiky americké centrální banky (Fed) a snahy investorů dosahovat vyšších výnosů. Země jako je Brazílie si tehdy stěžovaly, že jim to zvyšuje kurz domácí měny a podkopává vývoz.
Od letošního května, kdy šéf Fedu Ben Bernanke naznačil, že masivní nákupy dluhopisů začne banka letos omezovat, čelí země BRICS opačnému problému. Dolary se začínají z jejich trhů stahovat do USA za vidinou vyšších a bezpečnějších výnosů - to pak mladým tržním ekonomikám zhoršuje platební bilanci a sráží kurzy jejich měn.
Náměstci ministrů financí Ruska a Číny ale už před nynějším summitem dali najevo, že uvedení fondu v život si vyžádá ještě hodně práce. "Nechtěli jsme vytvářet planá očekávání," řekl agentuře Reuters ruský náměstek Sergej Storčak. "Politicky jsou naše země připraveny, technicky ale ne," dodal.