Statistický úřad ve svém pravidelném Šetření pracovních sil za druhé čtvrtletí zjistil alarmující údaje. Podnikatelé ruší živnostenské listy, končí s podnikáním a mnozí z nich se registrují na úřadech práce. Před tímto neblahým stavem varovala řada ekonomů již v průběhu celého minulého roku. Politici však na varování nedali a nyní se ukazuje, že pravdu měli ekonomové.
Počet podnikatelů dosáhl 792 900, což je o 25 800 méně než ve srovnatelném období minulého roku. Počet podnikatelů se zaměstnanci se snížil o 10 000 na 188 200 a alarmující je především zjištění, že se po deseti letech nepřetržitého růstu snížil i počet podnikatelů bez zaměstnanců a sice o 12 300 a dosáhl celkem 573 600 osob.
Na vině je přísný stát
Stát není k podnikatelům zrovna přívětivý. Místo aby podnikání podporoval, zle mu hází klacky pod nohy, tvrdí živnostníci. Nejvíce diskutovanou a zároveň nejvíce kritizovanou změnou, kterou si stát prosadil je zavedení minimálního povinného pojistného. To má nyní stanovenou minimální dolní hranici bez ohledu na výši příjmu podnikatele. A tak se stalo, že i ten podnikatel, který za celý rok nic nevydělal a živnost jen tiše udržoval, eventuelně tu a tam něco koupil a prodal má smůlu a musí platit minimální pojistné. Je to dobře nebo nikoliv? Nepřísluší nám soudit, ale jedno je jisté. Minimální pojistné je jednou z příčin rušení živnostenských listů a konců "podnikatelské" činnosti mnoha jednotlivců.
Zrno se však tímto dělí od plev, říkají zastánci minimálního pojistného. A možná mají pravdu...
Problémem je nezaměstnanost
Nejdůležitějším ukazatelem z pohledu celonárodní ekonomiky je nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí letošního roku 419 100 osob a proti stejnému čtvrtletí roku 2003 se zvýšil o 34 400 osob. Počet nezaměstnaných žen kupodivu poklesl za rok o 200 a dosáhl 218 900 nepracujících žen. Vysoký přírůstek počtu nezaměstnaných se projevil ve skupině 20-29letých (14 300 nových nezaměstnaných). To je ale každoročně způsobeno koncem akademického roku a masivní registrací absolventů na úřadech práce.
Problematická je situace mužů i žen ve věku 50-59 let, když počet těchto nezaměstnaných vzrostl proti 2. čtvrtletí 2003 o 10 800 osob. Muži, (ale ani ženy) tohoto věku nemají takřka žádnou šanci práci si najít, jejich relativně vysoký věk je silně diskriminující na trhu práce a odsouvá je na okraj zájmu zaměstnavatelů. Nejsou nic naplat pracovní i životní zkušenosti ani dospělý věk dětí.
Dalším problémem jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Rychlý růs počtu dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) se podílel na přírůstku všech nezaměstnaných téměř třemi čtvrtinami! Paradoxní a zároveň alarmující je zejména přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných ve skupině 20-29letých mužů (především těch, kteří dříve pracovali nebo se připravovali na výkon povolání či vykonávali základní vojenskou službu) a dále ve skupině padesátníků mužů.
Nezaměstnanost tradičně vysoká a roste
Pokles celkové zaměstnanosti a růst počtu nezaměstnaných se projevily v relativně výrazném nárůstu obecné míry nezaměstnanosti. Ta se proti 2.čtvrtletí minulého roku zvýšila o 0,7 bodu na 8,2%. Nárůst se projevil výhradně v mužské složce populace (o 1,2 bodu na 7,0%), zatímco u žen zůstala na úrovni 9,7%. Ve stejném období se zvýšila míra registrované nezaměstnanosti MPSV (odlišný výpočtem) o 0,5 bodu na 10,1%. Podobný trend ve vývoji obou měr dokumentuje i skutečnost, že sezónní pokles proti 1. čtvrtletí 2004 činil u obecné míry nezaměstnanosti 0,5 bodu, u míry vycházející z údajů o počtech registrovaných uchazečů na úřadech práce pak o 0,6 bodu.
Tabulka: Měsíční míra nezaměstnanosti dle Eurostatu (zdroj dat: CZSO)
Závěr
Statistika nuda je, má však cenné údaje, zpívá se v jedné klasické pohádce. I statistiky ukazující na vývoj na trhu práce se mohou zdát nudné, ale cenné údaje nám rozhodně poskytují. Škoda jen, že se na tyto statistiky občas nedívají i politici. Jistě by je to nenechalo chladnými a snažili by se reagovat. Ne tak, jak to dělala vláda Špidlova, ale jak velí jejich "sociálně - socialistické" myšlení. Uvidíme co na to právě dnes jmenovaná vláda nejmladšího premiéra v zemi, tedy tým Stanislava Grosse.