Průmyslová výroba v červenci meziročně vzrostla o 2,1 pct.

K meziročnímu růstu průmyslové produkce přispěla podle úřadu nejvíce výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, která posílila o 11,2 procenta. Výrazně vzrostla také výroba strojů a zařízení, a to o 8,3 procenta, a výroba pryžových a plastových výrobků, která si připsala osm procent.

Produkce naopak nejvíce klesla v těžbě a dobývání, a to o 11,2 procenta. Větší dopad na celkový vývoj průmyslu však podle ČSÚ měl pokles výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 5,9 procenta. Rovněž výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů v červenci ztrácela, oslabila o 2,7 procenta.

Po dvou měsících v propadu průmyslová výroba v červenci celkově posílila. Podle ČSÚ ovšem letošní červenec měl oproti loňskému o dva pracovní dny více.

Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v červenci meziročně vzrostly o 3,7 procenta. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 6,6 procenta a domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, o 0,7 procenta.

Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích meziročně vzrostla o rovných devět procent. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 10,2 a tuzemské o 6,6 procenta. K růstu podle statistiků nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroba strojů a zařízení. Pokles ČSÚ zaznamenal ve výrobě počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení, výrobě chemických látek a chemických přípravků a výrobě základních kovů a hutním zpracování kovů.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky se meziročně snížil o 1,3 procenta. Průměrná měsíční nominální hrubá mzda těchto zaměstnanců vzrostla o 3,3 procenta a činila 27.303 korun.