Euroskupina umožnila výplatu další části finanční pomoci Kypru

Pokud bude Řecko další pomoc potřebovat, byla by to v pořadí už třetí pomoc, které se této zadlužené zemi z jihu Evropy od mezinárodních věřitelů dostane.

Kypr se letos v březnu dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v objemu deseti miliard eur (téměř 260 miliard Kč), aby se vyhnul státnímu bankrotu. Trojka zahraničních věřitelů nedávno hodnotila pokrok, jehož země dosáhla v rámci ozdravování veřejných financí a Kypru vystavila dobrou známku.

Další část pomoci Kypr od zemí eurozóny dostane ještě tento měsíc, až ji formálně umožní záchranný fond eurozóny ESM. Mezinárodní měnový fond (MMF), což je další z trojice věřitelů, by se měl k výplatě své tranše ve výši 86 milionů eur vyjádřit 16. září.

Finanční pomoc z druhého záchranného programu Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF nadále čerpá Řecko. V posledních týdnech se ale spekuluje, že země by mohla potřebovat další podporu. Dijsselbloem dnes podle agentury DPA prohlásil, že experti v současnosti posuzují realizaci stávajícího programu. Hodnocení bude k dispozici buď v listopadu, kdy se bude konat mimořádné zasedání Euroskupiny věnované národním rozpočtům, anebo v prosinci.

"Uvidíme, jak s tím před koncem roku budeme daleko," řekl Dijsselbloem. Snad se tím utnou spekulace, prohlásil.

Ministři financí EU by měli dnes a zítra jednat i o plánovaném společném mechanismu pro řešení problémů bank v eurozóně. Jednou ze sporných otázek je to, kdo má rozhodovat, zda krachující banku zavřít, nebo naopak zachránit. Evropská komise navrhuje, aby poslední slovo nad zadluženými bankami měla ona. Podle Německa by ale tato pravomoc měla zůstat členským státům. Zdrženlivost nad návrhem komise vyjádřilo i Finsko.