Portugalsko se předloni stalo po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Země se dohodla s věřiteli na záchranné půjčce v objemu 78 miliard eur (zhruba dva biliony korun) a za to musí plnit podmínky snižování deficitu a zavádění ekonomických reforem. Na jaře dostal Lisabon kvůli tvrdým dopadům úsporných opatření od Evropské komise další rok navíc na snížení rozpočtového schodku pod tři procenta HDP.
Náměstek předsedy vlády Paulo Portas dnes novinářům řekl, že vláda už od dubna usiluje o zmírnění cíle pro rozpočtový deficit pro příští rok z původních čtyř procent HDP. Nesdělil, jak jej chce Lisabon změnit, zprávy médií ale mluví o jeho zvýšení na 4,5 procenta HDP. Vláda argumentuje tím, že takový krok by jí umožnil financovat opatření na podporu hospodářského růstu.
Portugalsko v zájmu ozdravování veřejných financí zvyšovalo daně, snižovalo vládní výdaje a omezovalo vládní služby, což vyvolává nespokojenost veřejnosti. V červenci se vláda kvůli nesouhlasu koaličního partnera s úspornými kroky téměř zhroutila.
Portugalská ekonomika se ve druhém čtvrtletí díky vývozu vymanila z hlubokého propadu a proti předešlým třem měsícům stoupla o 1,1 procenta. Vykázala tak první růst za dva a půl roku. Za celý loňský rok se ekonomika země propadla o 3,2 procenta a vláda pro letošní rok předpověděla na jaře další snížení o 2,3 procenta.