Obchodníci:Stát by měl zjednodušit darování přebytečných potravin

"Navrhneme změnu legislativy v oblasti daní, tak, aby se zrušilo zdaňování potravin převáděných do potravinové banky," řekl ČTK prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka.

Supermarkety, které chtějí neprodejné potraviny věnovat například potravinové bance, musejí zaplatit patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty z ceny zboží. Navíc musejí vyhotovit darovací smlouvu obsahující každou darovanou položku. "Pokud však řetězec potraviny zlikviduje, standardně například v kafilérii, pak si o jejich hodnotu sníží daň z příjmů a DPH neplatí," dodal Juračka.

Pokud je potravina například klamavě označená, ale jinak zcela zdravotně nezávadná, mohla by být podle návrhu poskytnuta na jiné než komerční účely, například darována na charitativní účely. Podle obchodníků jde o to, aby s takovými potravinami mohlo být zacházeno tak, že z dalšího nakládání s nimi nebude už nikdo mít zisk a zároveň se zamezí nadbytečnému vzniku odpadů.

Na plýtvání potravinami upozornila minulý týden akce na pražském Václavském náměstí, kde pořadatelé vydávali zdarma obědy pro tisícovku lidí. Indické kari bylo uvařeno ze zeleniny, kterou by jinak obchody musely vyhodit. Akce skupiny Zachraň jídlo upozornila i na legislativu, která ztěžuje darování jídla potřebným.

Někteří obchodníci ale dodávají přebytečné potraviny do potravinových bank i přes nepřející legislativu. Maloobchodní řetězec Tesco v červenci oznámil, že daruje ročně více než 100.000 položek potravin, převážně nezávadných potravin s těsně ukončeným datem minimální trvanlivosti. Potravinové banky spolupracují také s obchody Makro a Albert.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) tento měsíc varovala před negativními důsledky plýtvání potravinami. Upozornila, že zhruba třetina světové produkce potravin se promrhá, což představuje hospodářskou újmu v hodnotě 750 miliard dolarů (zhruba 14,5 bilionu korun) ročně.

Za plýtváním potravinami ve vyspělých zemích podle FAO stojí zejména chování spotřebitelů a nedostatečná komunikace v dodavatelském řetězci. V rozvíjejících se zemích jsou hlavním problém zaostalé technologie a nedostatečná skladovací a přepravní infrastruktura.