Účelem novely je omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na spotřebitele i na státní rozpočet. V letošním roce jde na tuto podporu kolem 45 miliard korun, z toho téměř 12 miliard jde ze státního rozpočtu a zbytek platí lidé a firmy v cenách elektřiny.
Především podniky si stěžují na vysoké náklady na elektřinu s tím, že to poškozuje jejich konkurenceschopnost. Podle náměstka ministra průmyslu Pavla Šolce platí tuzemské domácnosti druhé nejvyšší poplatky za obnovitelné zdroje v Evropě a tuzemský průmysl dokonce nejvyšší poplatky.
Nové znění zákona obsahuje přechodné období, které se vztahuje na ty, kteří ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce roku 2015. Pak se na ně bude vztahovat podpora podle dosavadního znění zákona. Ukončení podpory se netýká vodních elektráren s nejvyšším instalovaným výkonem do deseti megawattů.
Novela také stanovuje horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 495 Kč za megawatthodinu, zatímco letos lidí platí 583 Kč.
Solární daň se bude odvádět z elektřiny vyrobené od 1. ledna příštího roku, a to po tu dobu, po kterou bude trvat právo na podporu výroby elektřiny. Její sazba však klesne z dosavadních 26 na deset procent. Vztahovat se bude na elektrárny uvedené do provozu v roce 2010, kdy vrcholil solární boom.
Solární daň se nelíbí zástupcům fotovoltaiky. Například Aliance pro energetickou soběstačnost varuje, že její výnos bude zanedbatelný ve srovnání s riziky sporů a arbitráží, které kvůli dani státu hrozí.
Ministr financí v demisi Jan Fischer v neděli v České televizi řekl, že 40 tuzemských i zahraničních provozovatelů žaluje Českou republiku kvůli změnám podmínek provozování solární energie. Po státu chtějí kompenzaci v celkové výši 3,3 miliardy korun jako náhradu škody kvůli 26procentní dani z výnosů solárních elektráren.