Většina firem se stále setkává se zakázkami připravenými na míru

Na 80 procent zadavatelů se ale domnívá, že práce se zakázkami není nyní efektivnější, přestože se soutěží převážně podle jediného kritéria - tedy nejnižší ceny. Podle ředitele poradenské společnosti Otidea Tomáše Langra se praxe vůbec nezměnila. "Změnil se zákon, ale praxe zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce," poznamenal.

Nyní platná novela zákona snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu. Pro stavební práce limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 pak má pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu - milion korun bez DPH. Kromě toho musí být všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat i konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů. Důvodem přijetí novely bylo zvýšení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek.

Senát nyní projednává takzvanou technickou novelu, už 19. v pořadí, která mimo jiné zachovává současný limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu u stavebních prací na třech milionech korun. Nynější podoba zákona ho od 1. ledna příštího roku snižuje na milion korun. Nová úprava ruší například i povinnost zrušit výběrové řízení kvůli jedné nabídce, při opakovaném vypsání zakázky bude moci zadavatel nově hodnotit i jediného zájemce.

Novelu na konci září schválila vláda Jiřího Rusnoka v demisi a jako zákonné opatření ji předložila do Senátu. Poslanecká sněmovna je rozpuštěná a horní komora Parlamentu může v takovém případě přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a které by jinak vyžadovaly přijetí ve formě zákona. Nově zvolení poslanci pak taková opatření musí schválit na své první schůzi.