Téma týdne: Finance a Olympiáda
Zahájení
Jméno sportovce, který bude zapalovat olympijský oheň se zatím úzkostlivě tají, stejně tak i způsob. Na odhalení ale nemusíme dlouho čekat – vždyť zahájení proběhne již dnes, a to od 20 hodin řeckého času.
Již teď ale víme, kdo bude nosičem české vlajky při slavnostním zahájení. Stane se jím plavec Květoslav Svoboda.
Historie
Myšlenka na znovuzrození Olympiády přišla roku 1892 od Pierra de Coubertina. Již o dva roky později se sešel mezinárodní kongres a podpořil požadavek na obnovení sportovních soutěží. První novodobé olympijské hry se tak mohly konat již roku 1896 v Aténách. Účastnilo se jich 241 sportovců z celkem čtrnácti zemí, ale Česká republika zde své zastoupení neměla. Tento fakt se změnil až o další čtyři roky, kdy v barvách Rakouska-Uherska nastoupilo 5 našich reprezentantů. V tomto roce se také olympijských her prvně zúčastnily také ženy.
Olympijské hry se konají v pravidelném čtyřletém cyklu. Výjimkou se stala léta 1916, 1940 a 1944, kdy do her zasáhla první, respektive druhá světová válka.
Přehled konání OH
Rok | Stát | Město | Medaile českého týmu (zlatá-stříbrná-bronzová) |
---|---|---|---|
1896 | Řecko | Atény | bez české účasti |
1900 | Francie | Paříž | 0-1-2 |
1904 | USA | St. Louis | bez české účasti |
1908 | Velká Británie | Londýn | 0-0-2 |
1912 | Švédsko | Stockholm | 0-0-0 |
1916 | Německo | Berlín | nekonáno - 1. světová válka |
1920 | Belgie | Antverpy | 0-0-2 |
1924 | Francie | Paříž | 1-4-5 |
1928 | Nizozemsko | Amsterdam | 2-5-2 |
1932 | USA | Los Angeles | 1-2-1 |
1936 | Německo | Berlín | 3-5-0 |
1940 | Japonsko nebo Finsko | Tokio nebo Helsinky | nekonáno - 2. světová válka |
1944 | Velká Británie | Londýn | nekonáno - 2. světová válka |
1948 | Velká Británie | Londýn | 6-2-3 |
1952 | Finsko | Helsinky | 7-3-3 |
1956 | Austrálie | Melbourne | 1-4-1 |
1960 | Itálie | Řím | 3-2-3 |
1964 | Japonsko | Tokio | 5-6-3 |
1968 | Mexiko | Mexiko | 7-2-4 |
1972 | Německo | Mnichov | 2-4-2 |
1976 | Kanada | montreal | 2-2-4 |
1980 | SSSR | Moskva | 2-3-9 |
1984 | USA | Los Angeles | bez československé účasti |
1988 | Jižní Korea | Soul | 3-3-2 |
1992 | Španělsko | Barcelona | 4-2-1 |
1996 | USA | Atlanta | 4-3-4 |
2000 | Austrálie | Sydney | 2-3-3 |
2004 | Řecko | Atény | ?-?-? |
Mnichov, Moskva, L.A. - neslavně proslavená města pořádající OH
Ne každá olympiáda se povede. Minimálně tři se vepsaly fanouškům do paměti jinak než sportovními výkony.
V roce 1972 se v Mnichově konala olympiáda s pořadovým číslem XX. Hry měly být dle pořadatelů největší a nejkrásnější za celých 76 let. Jiného názoru byli palestinští teroristé, kteří přepadli členy izraelské výpravy. Dva byli na místě zastřeleni a ostatní zadrženi jako rukojmí. Při pokusu o jejich osvobození došlo nečekaně k přestřelce a teroristé byli sice zneškodněni, ale s nimi přišli o život i zajatí izraelští sportovci a trenéři. Datum 5.9.1972 se tak nešťastně vrylo do olympijské historie.
Moskevské hry v roce 1980 poznamenal bojkot několika států. Důvodem bylo napadnutí Afghánistánu Sovětským svazem pár měsíců před zahájením OH. Na tento útok reagoval tehdejší prezident USA James Carter výzvou sportovcům, aby svou neúčastí na hrách dali sovětům na srozuměnou svůj protest proti jejich agresi. K bojkotu reprezentantů Spojených států se tehdy přidali i sportovci z NSR, Kanady, Japonska a téměř čtyřiceti dalších států.
O čtyři roky později na situaci z léta 1980 reagoval východní blok a na hry pořádané v Los Angeles se nepřihlásilo celkem 14 států. Mezi nimi i tehdejší Československo.
Novou přílohu o letních olympijských hrách v Řecku jsme spustili v pátek 6.8.2004.
Další finanční tipy a triky najdete na stránce http://www.finance.cz/aktuality.