Senátoři chtějí změnit podobu zákonného opatření k daním

Předseda výboru pro hospodářství Jan Hajda (ČSSD) chce z předlohy vyřadit mimořádné odpisy, které by firmám umožnily odepisovat rychleji vybraný majetek. Má to za cíl povzbudit firemní poptávku po investicích, Hajda ale poukazuje na to, že by kvůli tomu státní rozpočet přišel o peníze. František Bublan (za ČSSD) chce do předlohy vložit ustanovení, které upravuje podmínky hrazení nákladů za zásahy hasičů. Petr Bratský (ODS) navrhl změnu v části týkající se ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty.

Senátoři před měsícem téměř totožný návrh daňových změn zamítli. Jednou z příčin bylo původně navrhované zdanění investičních fondů. Protože Sněmovna je nyní rozpuštěná, musela vláda předložit Senátu zákonné opatření a v něm kritizované pasáže upravila. Jde o první zákonné opatření, kterým se Senát za svoji existenci zabývá.

Původní návrh Nečasovy vlády zdaňoval zisky fondů pěti procenty a vyplácené podíly byly osvobozeny od daně zcela. Rusnokova vláda nyní navrhuje zavést nulovou sazbu daně z příjmů právnických osob pro investiční fondy, které splní vybraná kritéria. Následné zdanění podílů na zisku vyplácených těmito fondy by mělo být na úrovni 19 procent pro právnické osoby a 15 procent pro fyzické osoby. Původní zamítnutý návrh zdaňoval zisky fondů pěti procenty a vyplácené podíly byly osvobozeny od daně zcela.

Návrh výboru pro hospodářství naproti tomu počítá s tím, že základní investiční fond by podléhal pětiprocentní dani. U právnických osob, které splní podmínky tzv. dividendové směrnice, by sazba srážkové daně byla nulová. Na ostatní firmy by se vztahovala daň 15 procent stejně jako na fyzické osoby. Podle senátora Jiřího Lajtocha (ČSSD) jde o návrat k dosud platné právní úpravě.

Změny v daňových zákonech je nutné přijmout zejména kvůli sladění s novou terminologií v novém občanském zákoníku, který má vstoupit v účinnost od 1. ledna příštího roku. Rusnok varoval, že pokud by se nepodařilo přizpůsobit zákony nové terminologii, vyvolalo by to negativní hospodářské následky. Spočívaly by podle něj zejména ve výrazném propadu inkasa příjmů státního rozpočtu, a to možná až v řádu desítek miliard korun.

Zastavit rekodifikaci soukromého práva v současné situaci se podle něj zdálo vládě jako mimořádně nezodpovědné. Premiér ujistil, že on osobně, ani jeho vláda není žádným fanouškem nového občanského zákoníku. Ujistil však, že se drží role "udržovací" vlády, která se ale nemůže zbavit své zodpovědnosti. "My prostě tu odpovědnost máme za to, aby chod státu, řekl bych, zůstal zachován v mezích, které přinesou co nejmenší škody," dodal.