Barometr sleduje výdaje na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP, počet patentů, počet absolventů technických univerzit, citované publikace, investice venture kapitálových fondů, pokrytí rychlým internetem, výdaje na vzdělávání, exporty vyspělých technologií a e-government, tedy elektronickou komunikaci občanů s veřejnou správou.
Česko se umístilo například za Slovinskem, Maďarskem nebo Španělskem. Nejhůře je na tom ve veřejných výdajích na vzdělávání nebo v rozšíření e-governmentu. Naopak si nevede špatně v podílu high-tech vývozů na celkových exportech a také v počtu absolventů technických univerzit.
"Současná moderní ekonomika může dlouhodobě uspět pouze v případě, že se bude soustředit na inovace, výzkum, znalostní ekonomiku a výrobky s vysokou přidanou hodnotou. ČR je vnímána jako země, která poměrně dobře bez výrazných problémů přestála ekonomickou krizi. V porovnání se zeměmi jako Kypr či Malta jsme však výrazně zaspali v některých důležitých oblastech a například nízké veřejné výdaje na vzdělávání tvoří značnou překážku v dalším posunu," uvedl manažer EU Office České spořitelny Jan Jedlička.
Země s vyšší inovační kapacitou mají podle barometru vyšší mzdy. ČR a ostatní země střední a východní Evropy zatím nemají takový inovační potenciál, proto musí při lákání zahraničních investorů nabízet nižší mzdu. Dosud fungující model, kdy se přesunul kapitál a výrobní kapacity ze západní Evropy do postkomunistických zemí střední a východní Evropy či do jihovýchodní Evropy ale přestává být dostačující. Po finanční krizi se zdá být jisté, že k dlouhodobé prosperitě a vyrovnání se ekonomické vyspělosti západní Evropy "low costová" hra nevede. Proto jsou inovace klíčové pro budoucí prosperitu, dodal.