Premiér Jiří Rusnok už ve středu nabádal senátory ke zdrženlivosti při podávání pozměňovacích návrhů. Dnes Rusnok řekl, že má k návrhu hospodářského výboru ohledně zdaňování fondů mírně negativní stanovisko. "Ale umím žít i s jeho schválením," podotkl. Jak řekl, mezi vládním návrhem a tím, co senátoři schválili, není příliš zásadní národohospodářský rozdíl, vládní návrh však označil za technicky o něco lepší.
Místopředseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil však varoval, že i návrat k dosud platnému stavu rozšíří možnost firem zakládat investiční fondy a tak snižovat svoji daňovou povinnost. Vysvětlil to tím, že od srpna platí změna příslušného zákona, která možnost zakládat investiční fondy rozšiřuje.
Senátoři před měsícem téměř totožný návrh daňových změn zamítli. Předkládala ho ještě bývalá Nečasova vláda. Jednou z příčin zamítnutí bylo právě původně navrhované zdanění investičních fondů a daňové osvobození dividend i podílů na zisku. Návrh zdaňoval zisky fondů pěti procenty a vyplácené podíly byly osvobozeny od daně zcela.
Dnešní schválené opatření naproti tomu počítá s tím, že základní investiční fond bude podléhat pětiprocentní dani. U právnických osob, které splní podmínky tzv. dividendové směrnice, by sazba srážkové daně byla nulová. Na ostatní firmy by se vztahovala daň 15 procent stejně jako na fyzické osoby.
Senátoři na návrh předsedy hospodářského výboru Jana Hajdy vypustili z předlohy možnost mimořádných odpisů firemního majetku. Šlo opatření, které mělo povzbudit poptávku firem po strojích a zařízeních tím, že je umožní odepsat za mnohem kratší dobu. Hajda ale argumentoval tím, že by to státní rozpočet připravilo o peníze. Rusnok k tomuto návrhu zaujal podle svých slov mírně pozitivní stanovisko.
Senátoři také z návrhu zákonného opatření vypustili body týkající se karty sociálních systémů, sKarty. Důvodem je, že jiný zákon už tuto kartu zrušil. Senát schválil i návrh Františka Bublana, který zpřesňuje v zákonech podmínky pro hrazení nákladů při zásazích hasičů u dopravních nehod. Senát naopak nepřijal návrh Petra Bratského, který částečně omezoval podmínky pro ručení podnikatelů za nezaplacenou daň z přidané hodnoty.
Protože Sněmovna je nyní rozpuštěná, musela vláda předložit Senátu zákonné opatření a v něm kritizované pasáže upravila. Změny je nutné přijmout kvůli účinnosti nového občanského zákoníku od 1. ledna příštího roku. Balík daňových změn má proto za cíl hlavně sladit daňovou terminologii s novým občanským kodexem. Zákonné opatření kromě toho ruší dosavadní zákon o dani dědické a darovací a včleňuje je do zákona o daních z příjmů.
Rusnok již dříve varoval, že pokud by parlament tyto změny neschválil, znamenalo by to mimo jiné propad příjmů státního rozpočtu možná až v řádech desítek miliard korun. Již bývalá vláda upozorňovala mimo jiné na to, že by nejasnosti bylo nutné překlenovat výkladem, a to ve prospěch daňových poplatníků.
O zákonném opatření bude muset ještě rozhodnout i nově zvolená Sněmovna, až se sejde po volbách.