Zvýšení mýtného má nejvíc postihnout nejekologičtější kamiony

Plánované lednové zdražení nebude poslední. Od roku 2015 materiál předpokládá další růst, uvedla Mladá fronta Dnes, která na nárůst sazeb upozornila. O jak velké navýšení v tomto případě půjde, zatím koncepce neuvádí. O hodinu by se naopak měl zkrátit čas pátečních jízd, během kterých se platí vyšší mýtné. Tyto dražší sazby by podle návrhu měly platit do pátečních 20:00 místo současných 21:00.

Zatím jde pouze o pracovní podobu návrhu, která dosud čeká na podpis ministra dopravy, řekl ČTK mluvčí úřadu Tomáš Neřold s tím, že konečná výše sazeb se tak ještě může změnit. V plánu je například setkání ministra Zdeňka Žáka se Sdružením automobilových dopravců Česmad Bohemia, které zvyšování sazeb kritizuje. Pokud by ale zvýšení prošlo v nynější podobě, očekává od ní ministerstvo dopravy zvýšení výběrů mýtného o půl miliardy korun.

Mýtné naposledy zdražovalo v letech 2011 a 2012. Tehdy sice sazby v průměru vzrostly o 25 procent, vozidlům v třídě Euro 5 ale zůstaly v původní výši, čímž chtěl stát podporovat nákup ekologických vozidel. Současné navrhované navýšení podle ministerstva dopravy pouze pokrývá nárůst inflace za poslední tři roky a fakticky tak zdražování nepředstavuje.

To by totiž narazilo na dohodu státu se Česmadem, kterou uzavřel exministr dopravy Vít Bárta. V něm dopravci souhlasili se dvojím zdražováním sazeb v letech 2011 a 2012 výměnou za množstevní slevy na mýtném a příslib dále nezdražovat až do roku 2014 s výjimkou navyšování sazeb o inflaci.

Způsob, jakým to ale ministerstvo chce nyní udělat, Česmad neuznává. Podle sdružení má sice ministerstvo právo od příštího roku sazby o inflaci zvýšit , nesmí to ale udělat zpětně, upozornil mluvčí Česmadu Martin Felix. Sdružení proto bude požadovat navýšení sazeb o maximálních 1,9 procenta, což činí aktuální meziroční růst inflace.

Příliv nových peněz z kamionového mýtného je pro rozpočet dopravního resortu zásadní. Cenovým zvýhodněním nejekologičtějších kategorií vozidel totiž stát přichází o značnou část zisků z mýtného, neboť dopravci se novým podmínkám rychle přizpůsobili a počet kamionů nejekologičtějších kategorií na tuzemských dálnicích neustále roste. Zatímco v roce 2011 se tato vozidla podílela na příjmech z mýtného třetinou, letos v pololetí to byla bezmála polovinu všech příjmů.

To se odráží i na klesajících výnosech z mýta, přestože hustota kamionového provozu v tuzemské síti zpoplatněných dálnic a rychlostních silnic narůstá. Loni stát na mýtném od kamionů a autobusů vybral 8,7 miliardy korun, očekával výnos kolem deseti miliard korun. Letos se očekává výnos kolem osmi miliard korun.

Stát vybírá elektronické mýto na zhruba 1300 kilometrech převážně rychlostních komunikací. V systému je zaregistrováno 650.000 aktivních uživatelů, tedy držitelů palubních jednotek. Mýtné platí od roku 2007 vozidla nad 12 tun a od roku 2010 také vozy nad 3,5 tuny, v roce 2011 přibyla zvýhodněná kategorie pro autobusy.