Ropovod z Litvínova do Spergau je projektem společného zájmu EU

"Musíme zajistit, aby se naše omezené prostředky používaly rozumným způsobem a peníze z EU šly tam, kde dokážou přinést evropským spotřebitelům největší prospěch," uvedl dnes eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. Podle něj má seznam také pomoci zaujmout případné investory.

Na podporu projektů bude z fondu pro propojení Evropy Connecting Europe Facility (CEF) vyčleněno pro roky 2014 až 2020 přes 5,8 miliardy eur (více než 150 miliard korun). O grant ale bude možné žádat jen v případě, že projekt jako takový bude sice hospodářsky a společensky významný, avšak komerčně by se nezaplatil. Udělení grantu přitom nebude automatické.

S financováním projektů například prostřednictvím projektových dluhopisů, ale také přímo půjčkami by měla investorům, většinou vlastníkům přenosových sítí, pomoci Evropská investiční banka (EIB). Podpora EIB může znamenat třeba záruku za dluhopisy, tedy jejich vyšší rating, ale zřejmě také nižší úrokové sazby.

Podstatnou pobídkou má také být zkrácení schvalovacích procedur. U projektů společného zájmu mají trvat nejdéle tři a půl roku, místo u podobných staveb v EU obvyklých i více než deseti let. Dva roky z této kratší doby přitom budou mít šanci se k podobě projektu vyjadřovat občané a jejich sdružení.

Na seznam se dostaly projekty, které podle Evropské komise přispívají k energetické bezpečnosti EU, diverzifikaci zdrojů, jsou v zájmu budování jednotného energetického trhu a umožňují větší zapojení obnovitelných zdrojů. Kritériem také často bylo, aby se týkaly nejméně dvou zemí.

Seznam projektů společného zájmu se bude každé dva roky aktualizovat, aby do se něj začlenily nově potřebné projekty a odstranily projekty zastaralé.

Dvanáct takzvaných regionálních skupin nabídlo k posouzení přes 450 návrhů. Nyní představený seznam musí do tří měsíců potvrdit či odmítnout Evropský parlament a členské země, změny v něm ale dělat nesmí.

V ČR se kromě ropovodu do Spergau označení "Projekt společného zájmu EU"

týká plánů na 100 kilometrů plynovodu označovaného jako Stork II. mezi Libhoští, Hatí a Kedzierzynem v Polsku, spojením potrubí plynovodu mezi Břeclaví a Baumgartenem a Reinthalem v Rakousku, a 110 kilometrů zamýšleného plynovodu mezi jižními Čechami a rakouským Oberkappel.

Uvnitř Česka je v evropském zájmu stavba vnitřních linek, rozvoden a trafostanic ve Vernéřově, Vítkově, Přešticích, Kočíně, Mírovce a Čebíně.