Příplatek na obnovitelné zdroje energie byl v Německu zaveden v roce 2000 s cílem pomoci subvencovat přechod z tradičních zdrojů na zdroje obnovitelné. Poplatek má sloužit k podpoře nových technologií pro získávání energie z obnovitelných zdrojů jako vítr nebo slunce, které ještě nedokážou konkurovat konvenčním zdrojům energií. Rozvoj zelených energií ale zvyšuje cenu elektřiny pro odběratele v zemi, která hodlá do roku 2022 zavřít všechny své jaderné elektrárny.
Zvýšení ekologického poplatku pro příští rok je menší než nárůst o 47 procent, který nastal v letošním roce. Rostoucí ceny za elektřinu ale budou znamenat problémy pro vznikající německou vládu. Některé politické strany a společnosti požadují snížení subvencí a s nimi spojené finanční zátěže.
Podle kancléřky Angely Merkelové je nyní prioritou především pozměnit normy, podle kterých mají výrobci solární nebo větrné energie garantované výkupní ceny. Ty jsou vyšší než ceny na trhu a rozdíl se promítá do ceny proudu pro koncové zákazníky v podobě takzvané zelené přirážky. Od ní jsou však osvobozeny firmy odebírající velké množství elektřiny, aby se nesnižovala jejich konkurenceschopnost na trhu. Břemeno tak leží do velké míry právě na domácnostech. Merkelová před zářijovými parlamentními volbami slíbila, že v případě svého znovuzvolení štědrý systém dotací pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů omezí.
"Zvýšení příplatku na energie z obnovitelných zdrojů je jasný signál pro příští vládní koalici," uvedli Joachim Pfeiffer a Marie-Luise Döttová, mluvčí kancléřčiných konzervativců, kteří volby vyhráli a nyní hledají koaličního partnera.
Německo má v plánu do roku 2030 získávat až 50 procent elektřiny právě z obnovitelných zdrojů. To je mnohem ambicióznější plán, než má Evropská unie. Ta počítá do roku 2020 s nárůstem tohoto objemu na 20 procent.