Plán od největších bank požaduje, aby držely dost hotovosti a cenných papírů, kterými by mohly financovat svou činnost po dobu 30 dnů. V tomto případě jde o banky držící aktiva za více než 250 miliard dolarů. Menší banky, které drží aktiva nad 50 miliard dolarů, by měly mít dost prostředků na pokrytí 21 dní činnosti. Na banky s méně než 50 miliardami dolarů v aktivech se vztahovat nemají.
Podle agentury AP je to poprvé, kdy se v návrzích pro americké banky počítá s požadavky na likviditu, tedy schopnost zajistit si rychlejší přístup k hotovosti. Veřejnost má 90 dní, aby se k nim mohla vyjádřit.
Opatření jsou součástí mezinárodní dohody o pravidlech kapitálové přiměřenosti známé jako Basilej III. Podle Daniela Tarulla, který má v rámci Fedu na starosti finanční dohled, jdou ale Spojené státy novým návrhem ještě nad tuto mezinárodní dohodu. Projevuje se to prý v tvrdším časovém harmonogramu zavádění nových regulí a přísnějším vymezení toho, co se za vysoce kvalitní likvidní aktiva vůbec považuje.
Fed navrhuje zavést svá pravidla do ledna 2017. Basilejský výbor regulátorů stanovil lhůtu pro mezinárodní pravidla o dva roky později.
Americká vláda během úvěrové krize zachraňovala z peněz daňových poplatníků stovky bank. Byly mezi nimi i nejvýznamnější finanční společnosti jako JPMorgan Chase nebo Bank of America.