Kypr se v březnu dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v celkovém objemu deset miliard eur (zhruba 258 miliard Kč). V rámci této dohody musela země zabavit část vkladů v kyperských bankách a zároveň zredukovat svůj přebujelý bankovní sektor. Kypr se také stal první zem eurozóny, která uvalila restrikce na přeshraniční pohyb kapitálu, aby zabránila odlivu vkladů do zahraničí.
Po zrušení regulace pohybu peněz by měl Kypr dostat od EU záruku, že mu v případě potřeby poskytne finanční podporu, uvedla komise. "Zdaleka nejnaléhavějším problémem bank je dnes absence důvěry v systém," řekl ke zprávě předseda komise, Brit David Lascelles.
Výměnou za pomoc musel Kypr přistoupit k restrukturalizaci bankovního sektoru, zavřít jednu ze dvou velkých bank Laiki a použít část z vysokých vkladů v největší finanční instituci Bank of Cyprus k vlastní záchraně.
Ministr financí Charis Georgiadis minulý týden prohlásil, že země by mohla do jara odstranit téměř všechna omezení pro pohyb kapitálu. V platnosti ale zůstanou restrikce na přesun finančních prostředků ze země pro jednotlivce. Podle expertů komise je ale postupné omezování restrikcí podmíněné plněním podmínek záchranného programu za problematické.
I přes omezení ale vklady ze systému ubývají. V srpnu klesly o víc než dvě procenta a za minulých 15 měsíců se jejich objem celkově zmenšil o 30 procent. V pokračujícím odlivu vkladů se projevuje přetrvávající nedůvěra investorů vyvolaná zkonfiskováním vkladů z počátku roku, řekl Lascelles.
Experti odhadují, že ekonomika Kypru do roku 2020 ztratí 16,7 miliardy až 35,3 miliardy eur. To představuje 110 až 233 procent ročního hrubého domácího produktu.