V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt řecké části ostrova snížil o 5,7 procenta. Ve druhém čtvrtletí HDP klesl o 5,8 procenta. Kyperská ekonomika klesá už déle než dva roky a letos se propad výrazně prohloubil kvůli bankovní krizi a tvrdým zásahům do finančního systému, který si vynutili mezinárodní věřitelé za svou pomoc.
Věřitelé Kypru předpokládali, že ekonomika ostrovního státu letos klesne o 7,7 procenta. Propad by měl příští rok pokračovat tempem 4,8 procenta.
Ve třetím čtvrtletí výrazně klesala produkce stavebnictví a zpracovatelského průmyslu, stejně jako aktivita v bankovnictví, obchodu a dopravě, uvedl statistický úřad. Ekonomiku podržela turistika, kde v červenci a srpnu počet návštěvníků meziročně mírně klesl, v září ale stoupl.
Kypr se v březnu dohodl s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem na záchranném úvěru v celkovém objemu deset miliard eur (zhruba 272 miliard Kč). V rámci dohody země musela zabavit část vkladů v kyperských bankách a zároveň zredukovat svůj přebujelý bankovní sektor. Vláda také musela nastolit přísnou regulaci pohybu peněz, která dočasně ochromila podnikatelskou aktivitu v zemi.