Ministerstvo nedávno oznámilo, že dopravní podnik dostane na stavbu 7,4 miliardy korun. Zároveň mu ale bude kvůli pochybením krácena maximální možná výše pro přidělení dotací z evropských fondů. Proti tomu se DPP odvolal. "Námitka byla vypořádána, ale nemá to žádný vliv na výši přidělené dotace," řekl Neřold. Ředitel DPP Jaroslav Ďuriš už dříve uvedl, že takové rozhodnutí očekává a že se proti němu hodlá bránit. "Nejde o peníze, ale o dobré jméno firmy," tvrdí.
Z informací z ministerstva pro místní rozvoj navíc nedávno vyplynulo, že bez ohledu na snížení stropu nezískal podnik celou dotaci na metro, kterou získat mohl. Přišel tak o zhruba 1,6 miliardy korun. DPP to ale popřel.
Pochybnosti podle ministerstva dopravy vznikly na základě kontroly, podle které podnik pochybil ve dvou zadávacích řízeních na stavební a technologické práce. Podmínky prý byly diskriminační. V jednom případě údajně chybně stanovil příliš vysoký obrat firem, které měly možnost o zakázku na dostavbu metra usilovat. Ve druhém případě chtěl, aby firma, která vyhraje tendr, měla česky hovořící zaměstnance. Obě zakázky se uskutečnily za éry exředitele podniku Martina Dvořáka.
Ďuriš s výtkami ministerstva nesouhlasí. "Ministerstvo dopravy vyčítá dopravnímu podniku diskriminační kritéria, ale z mého pohledu byla tato kritéria přiměřená, tehdejší znění zákona neporušovala," řekl nedávno ČTK.
Náklady na prodloužení trasy metra A do Motola, které má být dokončeno v příštím roce, se odhadují na 22,5 miliardy korun. Praha si chce na stavbu z úvěru od Evropské investiční banky (EIB) vzít 11 miliard korun, přičemž šest miliard z toho již vyčerpala. Čerpání peněz z EIB by ovšem mohlo být rozhodnutím ministerstva dopravy ohroženo.