OECD očekává, že v příštím roce ekonomika Řecka klesne o 0,4 procenta. Řecká vláda i věřitelé naopak očekávají návrat k růstu, který by měl činit 0,6 procent. OECD se domnívá, že by ekonomika mohla v příštím roce začít růst, avšak ještě se jí to nepodaří za celý rok. Je tak zatím jedinou zahraniční organizací, která očekává sedmým rokem pokles v zemi.
Nebezpečný by pro zemi mohl být pokles cen. Podle odhadů OECD by mohl být pokles do roku 2020 o 12 procent vyšší, než se nyní domnívají zahraniční věřitelé. To ohrožuje ekonomický růst a povede k vyššímu poměru dluhu k hrubému domácímu produktu. Zadlužení země by tak do konce roku 2020 nekleslo pod 160 procent HDP. Odhad OECD je tak téměř 35 procentních bodů nad prognózou EU a MMF z letošního července, uvedla agentura Reuters.
"Zhruba dvě třetiny z tohoto rozdílu jsou odrazem větší deflace," uvedla OECD. "Deflační tlaky mohou být silnější a trvat déle, než se čekalo." Vyšší deflace by mohla znamenat, že partneři Řecka z eurozóny budou muset zvážit možnosti další pomoci.
V Řecku však není pokles cen považován za nežádoucí. Naopak je vnímán jako způsob, jak zvýšit konkurenceschopnost místních firem v zahraničí a ochránit spotřebitele, jejichž příjmy se prudce snížily.
Řecká ekonomika klesá již šest let za sebou. Vláda je od května 2010 zcela závislá na záchranných úvěrech od Mezinárodního měnového fondu a evropských zemích. Celkem obdržela 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč).
Tvůrce indexů MSCI od dnešního dne přeřadil Řecko do akciového indexu rozvíjejících se trhů. Od roku 2001 bylo Řecko součástí indexu rozvinutých zemí. Je to vůbec poprvé, kdy MSCI degradoval rozvinutou zemi. Řecko se tak zařadilo po bok České republiky a Maďarska. Z dalších členů eurozóny MSCI považuje za rozvíjející se země Estonsko a Slovinsko.