Pokračuje tak trend zahájený letos v květnu, poslední dva měsíce je však patrné zpomalení růstu. V říjnu v celé unii rostla ekonomická nálada o 1,1 bodu, září dokonce o 2,4 bodu. Říjnová čísla ukazovala růst o 0,9 bodu, v září o 1,6. Zpomalení růstu podle statistiků Evropské komise odráží různé hodnocení situace napříč sektory ekonomiky.
V eurozóně čísla nahoru táhne zlepšená důvěra ve služby a průmysl, pokles byl zaznamenán naopak ve stavebnictví. Manažeři průmyslových firem zlepšili svá očekávání budoucí výroby na základě objednávek a důvěra v této oblasti tak vzrostla o 1,1 bodu. Vyšší důvěru v sektoru služeb o 2,9 bodu zajistil pohled na dosavadní vývoj poptávky a z ní plynoucí očekávání do budoucna.
Nálada je citelně lepší ve čtyřech největších ekonomikách s eurem, kdy v Itálii byl růst důvěry o 1,9 bodu, ve Španělsku o 1,4 bodu, v Nizozemsku o 1,3 bodu a Německu o 0,8 bodu. Pesimismus převládl ve Francii a země zaznamenala pokles ekonomické nálady o 0,9 bodu.
Pokles spotřebitelské důvěry v eurozóně o 0,9 bodu je odrazem zhoršeného výhledu na budoucí celkovou ekonomickou situaci, nezaměstnanost a úspory.
V celé evropské osmadvacítce je změna k lepšímu nyní ještě méně výrazná než v eurozóně. Také zde panoval největší optimismus v průmyslu a o něco menší v sektoru služeb. Stejně jako v eurozóně se také v celé EU propadla důvěra spotřebitelů, poklesla navíc ale také v maloobchodě.