Mzdy ve 3. čtvrtletí podle odhadů díky nízké inflaci rostly

V předchozím druhém čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně stoupla o 297 korun na 24.953 korun. Růst tak nominálně činil 1,2 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se mzda ovšem snížila o 0,3 procenta. V prvním čtvrtletí dokonce klesly mzdy nejen reálně, ale i nominálně.

"Po několika čtvrtletích bychom se měli dočkat i růstu reálné mzdy, protože průměrná míra inflace činila ve třetím kvartále 1,2 procenta," uvedl analytik GE Money Bank Petr Gapko. K růstu mezd podle něj přispívá pomalu se zvedající důvěra průmyslníků v ekonomický vývoj a poměrně rychlým tempem rostoucí nové objednávky.

"Předpokládáme, že na trendu průměrné mzdy se nic zásadního nemění. Dynamika za třetí čtvrtletí byla asi trochu vyšší, ale z části ji ovlivnil o tři dny vyšší počet pracovních dnů," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Reálný nárůst mezd bude podle něj způsoben klesající inflací. "V každém případě jde o průměrnou mzdu, na kterou stejně dvě třetiny lidí ani nedohlédne," dodal.

Růst mezd každopádně podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zůstává slabý a reflektuje situaci na trhu práce. "Zvýšení nezaměstnanosti nedává příliš prostoru k vyjednávání o rychlejším růstu mezd. Aby se situace otočila, nezaměstnanost začala klesat a mzdy růst, musela by ekonomika alespoň nějakou dobu růst," uvedl.

"Reálným mzdám pomáhá klesající inflace, což se ve větší míře ukáže zejména v příštím roce," uvedl i analytik Komerční banky Jiří Škop.

Podle analytika UniCredit bank Pavla Sobíška za nominálním růstem mezd zřejmě stojí zvýšení minimální mzdy na 8500 korun, které se v některých podnicích promítlo do plošného zvýšení mezd o 500 korun. Minimální mzdu vláda zvýšila v srpnu právě o 500 korun.