Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) Slovenska po očištění o sezonní vlivy přidal o 0,2 procenta v porovnání s růstem o 0,3 procenta ve druhém čtvrtletí.
Exportně orientovanou slovenskou ekonomiku tradičně táhla zahraniční poptávka. Tempo meziročního růstu vývozu ve třetím čtvrtletí ale zvolnilo na 1,9 procenta z předchozích 4,4 procenta, dovoz dokonce klesl. Zatímco konečná spotřeba domácností stoupla jen nepatrně, spotřeba státu přidala o 2,8 procenta.
Navzdory zrychlení tempa ekonomického růstu na Slovensku mírně stoupla nezaměstnanost, která je od propuknutí globální ekonomické krize jedním z největších problémů hospodářství. Míra nezaměstnanosti se ve třetím kvartálu vyšplhala na 14,1 procenta, v předchozím čtvrtletí byla na úrovni 14 procent.
Průměrná mzda na Slovensku se proti stejnému období loňska zvýšila o 2,4 procenta na 803 eur (22.050 Kč). Vzhledem k pomalému růstu spotřebitelských cen vzrostla i reálná mzda. To znamená, že Slováci si za svůj výdělek mohou koupit více zboží a služeb než v minulosti.
Slovenská centrální banka i ministerstvo financí ve svých posledních prognózách zlepšili výhled hospodářského růstu země na letošní rok. Obě instituce ovšem nadále předpokládají, že HDP letos poroste o necelé procento. Lepšího výsledku by slovenská ekonomika měla dosáhnout v příštím roce, kdy centrální banka i ministerstvo financí čekají růst HDP o více než dvě procenta.