Indie je podle obchodních diplomatů klíčovou zemí pro úspěch vyjednávání a už hrála hlavní roli ve zmaření dohod takzvaného katarského kola v minulém desetiletí. Indie se brání zejména tomu, aby musela do čtyř let ukončit subvencování domácích dodávek obilí pro chudé.
Indický ministr obchodu Ánand Šarma prohlásil, že Indie nadále nehodlá přistoupit na kompromis. "Zemědělství živí miliony samozásobitelských rolníků a jejich zájmy musíme ochránit. O potravinové bezpečnosti Indie vyjednávat nebude," řekl.
Šéf Úřadu obchodního zmocněnce USA Michael Froman vyzval 159 členských zemí WTO k překonání posledních rozporů a k dosažení dohody, která posílí světový obchod. "Odejít z Bali bez dohody by zasadilo ochromující ránu WTO jakožto fóru pro mnohostranná jednání. Pokud k tomu dojde, nejvíce to bohužel pocítí ti členové, kteří si to mohou dovolit nejméně," řekl Froman.
Generální tajemník WTO Roberto Azevedo v září po svém nástupu do funkce zahájil desetitýdenní maratón vyjednává o omezené globální dohodě, minulý týden ale konstatoval, že jednání se kvůli několika málo sporným bodům dostala do slepé uličky. Po neúspěchu jednání velvyslanců v Ženevě bude nyní osud dohody záviset na tom, zda se ministrům podaří překonat zbývající rozdíly. Těch podle diplomatů je už jen velmi málo.
Dohoda, která by byla prvním globální paktem od vzniku WTO v roce 1995, má zajistit uvolnění obchodu v zemědělském sektoru, zjednodušení a standardizaci celních procedur a bezcelní přístup nejchudších zemí na trhy ostatních. WTO odhaduje, že jen zmírnění celních bariér by zvýšilo hodnotu globálního obchodu o jeden bilion dolarů (přes 20 bilionů Kč) na 23 bilionů USD ročně.
Dohoda by také obnovila důvěru ve WTO, otřesenou nezdarem katarského kola. To začalo už v roce 2001, opakované pokusy o dohodu však v minulém desetiletí zkrachovaly.