Balík stimulů v celkovém objemu 18,6 bilionu jenů podle agentury Reuters zahrnuje vládní výdaje 5,5 bilionu jenů. Tvoří jej rovněž úvěry státních finančních ústavů a výdaje regionálních samospráv.
Stimulační opatření zahrnují kroky ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, podporu domácností, urychlení rekonstrukce po zemětřesení a vlně cunami z března 2011 a také budování infrastruktury pro tokijskou letní olympiádu v roce 2020.
Růst japonské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalil na 0,5 procenta z 0,9 procenta v předchozích třech měsících. Třetí největší ekonomika světa ale vzrostla již čtvrté čtvrtletí za sebou. Hospodářský růst Japonska od 90. let podkopává vleklá deflace a stárnoucí populace.
Japonsko se navíc potýká s vysokým zadlužením. Tokio proto hodlá v dubnu příštího roku zvýšit daň z obratu na osm procent ze současných pěti. V říjnu 2015 by daň měla stoupnout až na deset procent. Vyšší daň má vládě pomoci financovat rychle rostoucí sociální výdaje, které jsou důsledkem stárnutí populace.