Na krachy cestovních kanceláří doplácejí klienti, ne pojišťovny

Hlavní turistická sezóna je pomalu u konce a v České republice zkrachovaly letos (přes relativně vysoký počet na tak malý tuzemský trh) pouze čtyři cestovní kanceláře (CK): naposledy tm – Travel Market. I při tomto počtu bankrotů se ukazuje, že pojištění cestovní kanceláří úspěšně funguje a má pro postižené klienty velký význam. Ti, kteří pobývají v zahraničí, se v případě krachu CK neocitají bez pomoci jen tak „na ulici“, ti, kteří zůstanou doma, zase mají větší šanci na navrácení celé částky (případně celé zálohy), kterou za nerealizovanou dovolenou zaplatili. Pozice druhé uvedené skupiny je bohužel složitější. Tito lidé totiž dostanou peníze z pojištění nejdříve za půl roku. Ze zákona platí pevná šestiměsíční lhůta na nahlášení pojistné události, až po jejím uplynutí dojde k pojistnému plnění. Pojišťovny tuto lhůtu nemohou zkrátit.

Pokud uvážíme, že se ceny zahraničních pobytů pohybují v řádu tisíců až desetitisíců korun, pak v případě, že se na zájezd později zkrachovalé cestovní kanceláře hodlala vydat například čtyřčlenná rodina, je platba za dovolenou už poměrně velkým zásahem do jejího rozpočtu. Peníze této rodině nyní budou chybět. A to ještě nebereme v potaz minoritní fakt, že klienti, kteří krach zakusili na poslední chvíli před odjezdem, se pravděpodobně již předzásobili dostatečným množstvím valut, případně cestovními šeky. Ty teď musí s určitou ztrátou zpětně prodat, pokud je nechtějí držet až do doby, kdy se opět odeberou do ciziny.

Pojišťovny naopak problémy malých cestovních kanceláří přestojí bez větší újmy. Na plnění, které vyplývá ze zákonného pojištění cestovních kanceláří proti úpadku, musejí vytvářet rezervy. Mimoto jsou povinny uzavřít smlouvu o zajištění. Aby měly podobné události na hospodaření nějaké pojišťovny významnější vliv, muselo by najednou „padnout“ opravdu velké množství cestovních kanceláří a muselo by se jednat o subjekty s velkým počtem klientů a zájezdů.

Přesný dopad krachu jedné cestovní kanceláře na konkrétní pojišťovnu jinak nelze z pohledu externisty nikdy určit úplně přesně. Podle zákona je každá cestovní kancelář povinna sjednat pojištění na pojistnou částku, která se rovná přinejmenším 30 procentům ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů (v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, na pojistnou částku minimálně 30% tržeb v předchozím roce). Pojišťovna si mimoto sama upravuje výši spoluúčasti. Ta představuje částku, kterou se CK v případě vzniku pojistné události podílí na pojistném plnění. Tato částka je složena na účtu pojišťovny. Minimální výše spoluúčasti přitom činí 2 procenta.

Ani přesnou výši pojistné částky, ani výši spoluúčasti neznáme. Jenom odhadovat můžeme dopředu také rozsah plnění pojišťovny. To spočívá v první fázi v zajištění repatriace klientů zkrachovalé CK ze zahraničí zpět do České republiky, včetně uhrazení nezbytného ubytování a stravování do doby odjezdu, a pohybuje se v řádu desetitisíců korun za zájezd a osobu. Zhruba ve stejném řádu se potom bude pohybovat plnění také tehdy, když se na pojišťovnu obrátí lidé v případě, že jim zkrachovalá CK nevrátila zaplacenou zálohu nebo cenu neuskutečněného zájezdu. Pokud tedy dojde k ojedinělému krachu jedné CK, jde z pohledu pojišťovny v obou případech o částky zanedbatelného významu. 

Cestovní kanceláře se pojišťují pro případ úpadku u následujících pojišťoven:

• Česká podnikatelská pojišťovna
• Česká pojišťovna
• Generali Pojišťovna
• UNIQA pojišťovna
• Kooperativa, pojišťovna

Krach letos čtvrté cestovní kanceláře by mohl eventuelně vyvolat zdražení pojištění v těchto subjektech. Může ale také pojišťovny vybídnout k větší opatrnosti při uzavírání nových smluv (ať už s cestovními kancelářemi nebo se zajistiteli).

Doplňující informace:
O tom, jak postupovat v případě, kdy zkrachuje zrovna „vaše“ cestovní kancelář, píšeme v jiném článku na tomto místě našeho serveru!