"Členové bankovní rady zůstanou u zdůrazňování významu uskutečněných intervencí, aniž by vysílali jakékoliv signály ohledně dalších kroků," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. První myslitelnou změnou politiky ČNB by hypoteticky podle něj mohl být posun intervenčního kursu koruny dále ke slabší hodnotě. "K takovému kroku ale rozhodně nepřistoupí ČNB dříve než za půl roku a osobně se domnívám, že k němu nedojde vůbec," dodal.
Aktuálně ČNB nemusí podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka uvažovat o změně své politiky a stačí jí kontrolovat kurz koruny tak, aby se pohyboval na vytyčenou hranicí 27 korun za euro. "Nejpravděpodobnějším scénářem pro příští rok je tak nudně klidný výhled pro úrokové sazby i kurz koruny," uvedl.
Ani podle analytika GE Money Bank Petra Gapka v úterý k žádným změnám měnové politiky nedojde. Nicméně bude podle něj bankovní rada určitě diskutovat, zda a kdy posunout hranici kurzu pro měnové intervence.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka nelze vyloučit, že ČNB příští rok posune intervenční cíl až k hranici 28 korun za euro, nebo v průběhu probíhajícího intervenčního režimu přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb.
Úrokové sazby drží centrální banka na historicky nejnižší úrovni již déle než rok. Základní úroková sazba tak činí 0,05 procenta. Kvůli další potřebě uvolnit měnové podmínky a zabránit hrozící deflaci přistoupila bankovní rada na svém posledním zasedání 7. listopadu k zahájení devizových intervencí. Jejich cílem je držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro, podle guvernéra ČNB Miroslava Singera takový režim bude trvat nejméně rok a půl.
Úterního zasedání se zúčastní všech sedm členů bankovní rady.