Podíl státních dluhopisů v portfoliích 64 předních evropských bank sice v roce 2011 klesl o devět procent, za rok a půl do letošního června ale vzrostl o 9,3 procenta na 1,59 bilionu eur (43,8 bilionu Kč). Podle EBA přitom od konce roku 2010 "značně vzrostl" podíl dluhopisů vydávaných ohroženými státy v bilancích tamních bank.
Dluhová krize v eurozóně od roku 2010 ukázala, že banky mohou z vlastnictví státních dluhopisů utrpět nemalé ztráty. To pak zpětně dopadá na státní finance, pokud je zapotřebí, aby vlády zachraňovaly banky před krachem. Státy a banky se tak během krize vzájemně stahují do propasti.
Údaje EBA potvrzují, že zejména banky v Itálii a ve Španělsku za levné úvěry od Evropské centrální banky masivně nakupovaly dluhopisy svých vlád. Takové propojení je z krátkodobého pohledu vysoce výhodné jak pro banky, tak pro vlády, které díky tomu mohou financovat své deficity levněji.
Banky využívají toho, že podle dosavadních regulačních pravidel jsou všechny státní dluhopisy v EU stejně nízkorizikové. To bankám umožňuje odvádět do kapitálových rezerv proti nakoupeným dluhopisům mnohem méně než proti jiným aktivům. Podle Reuters by tak dnešní údaje měly obnovit debatu o pravidle, které se ve světle krize v eurozóně ukázalo jako absurdní.
Španělské banky vlastnily letos v červnu 89 procent z nesplacených španělských dluhopisů v celkové hodnotě 199 miliard eur, které vlastní 64 evropských bank. V prosinci 2010 to bylo jen 78 procent. Italské banky měly domácích dluhopisů 76 procent.
Vysoké podíly domácího dluhu v portfoliích místních bank EBA zjistila i u Řecka, Kypru, Irska a Británie a pouze u Finsko byl tento podíl v jednociferném pásmu. Podle regulačních činitelů EU je zčásti důvodem omezení přeshraničních aktivit bank kvůli dluhové krizi v některých zemích.