Rusko je podle mezinárodní studie nejvíce ochranářskou zemí

Mezi ochranářské politiky patří různé kroky, od omezování počtu zahraničních pracovníků po státní podpory těžby surovin, zemědělství či výroby letadel. Rusko podle GTA využilo 78 podobných opatření a na odhalených ochranářských politikách po celém světě se podílelo zhruba pětinou. Na ochranářských politikách zemí skupiny 20 největších ekonomik světa G20 má Rusko až třetinový podíl.

Rusko, Bělorusko a Kazachstán spojily své obchodní politiky a vytvořily jednotnou celní unii. Jejich nově vzniklý obchodní blok se letos podílel na globálním protekcionismu 33 procenty, upozornila GTA. Prezident Vladimir Putin se nyní snaží přemluvit Ukrajinu, aby se připojila k ruské celní unii.

"Ruská politika hospodářské restrukturalizace není nic jiného než silný mix nekontrolovatelného subvencování a agresivního protekcionismu," prohlásil profesor Švýcarského institutu pro mezinárodní ekonomiku a koordinátor GTA Simon Evenett. "Podle těchto údajů není Rusko ukázkovým dítkem procesu přistoupení k WTO (Světová obchodní organizace)," dodal.

Rusko se stalo členem WTO v srpnu 2012. Kazachstán je nyní ve velmi pokročilé fázi jednání o členství. Bělorusko rovněž jedná o přistoupení k WTO, avšak je v počáteční fázi.

WTO sice také sleduje protekcionismus, avšak průzkum GTA je mnohem širší, protože zahrnuje i politiky, které zatím nespadají do působnosti pravidel WTO vypracovaných před dvěma desetiletími. Pravidla WTO tak nepokrývají mnohem novější formy protekcionismu.

Zpráva GTA rovněž ukázala, že Brazílie, Indie, Japonsko a Evropská unie jsou dohromady zodpovědné za zhruba čtvrtinu světového protekcionismu, napsala agentura Reuters.