Po rozdělení Československa v obou zemích stoupla příjmová nerovnost

Srovnání vývoje příjmové nerovnosti v České republice a na Slovensku od rozdělení ukazuje, že i když celkově nerovnosti v České republice a na Slovensku stouply, dynamika tohoto procesu byla v obou republikách odlišná.

Zatímco v Česku nerovnosti výrazně stoupaly na začátku 90. let, od druhé poloviny 90. let rostly už jen mírně. Na Slovensku zažili podstatně prudší nárůst nerovností o něco později, v druhé polovině 90. let. Na počátku 90. let byla příjmová nerovnost nižší na Slovensku než v České republice. Příjmová nerovnost v druhé polovině 90. let na Slovensku postupně rostla a na začátku 21. století výrazně převýšila nerovnost v ČR. V druhé dekádě samostatnosti pak nerovnosti na Slovensku i v Česku spíše klesaly.

Co je to příjmová nerovnost?

Příjmová nerovnost je vyjádřena Giniho koeficientem, který vyjadřuje rozdíl mezi skutečným rozdělením příjmů společnosti a absolutně rovným rozdělením, při kterém mají všichni jednotlivci stejný příjem. Nabývá hodnot od 0 po 1, kde 0 představuje absolutní rovnost a 1 absolutní nerovnost, kdy jeden jednotlivec je příjemcem celého národního důchodu.

“I když se nerovnost začátkem století už nezvyšovala, optimizmus není na místě,” myslí si Martin Kahanec, ředitel pro výzkum v CELSI. Česká republika i Slovensko vešly do krize s téměř stejnou mírou nerovnosti (ČR 0.228 a SR 0.235 v roce 2008). V průběhu krize se ale nerovnost začala zvyšovat v obou republikách, avšak o něco výrazněji v SR. V roce 2010 dosahovala nerovnost v ČR podle Giniho koeficientu 0.237, zatímco v SR 0.249. „V mezinárodním porovnaní jsou to sice poměrně nízké hodnoty nerovností, nicméně u přetrvávající slabé kondici trhu práce můžeme v budoucnu předpokládat další nárůst nerovnosti“, varuje Kahanec.

Porovnání příjmové nerovnosti v České republice a na Slovensku

Zdroj: Martin Kahanec, Martin Guzi, Monika Martišková a Zuzana Siebertová. "Slovakia and the Czech Republic: Inequality and Convergences after the Velvet Divorce", vychází v B. Nolan, W. Salverda, D. Checchi, I. Marx, A. McKnight, I.G. Tóth and H. van de Werfhorst (eds.), Changing Inequality and society Impacts in Rich Countries: Thirty Countries 'Experiences, Oxford University Press. Leden 2014. http://ukcatalogue.oup.com/product/9780199687435.do Čtverečky vyjadřují hodnoty naměřené pro celé Československo

Co způsobilo příjmové nerovnosti?

Nárůst nerovností v 90. letech v ČR a SR byl do velké míry způsoben nárůstem nerovností ve výdělcích, které odrážely změny na trhu práce. V obou republikách se od roku 1993 významně zvýšil počet samostatně výdělečně činných osob: v období mezi roky 1993-1998 se tento počet v ČR zvýšil o 4 procentuální body, v roce 2010 až na 17,7%. Na Slovensku toto číslo narostlo ze 6 % v roku 1998 na současnou hodnotu 16%.

Také se objevily alternativní formy zaměstnání jako je práce na poloviční úvazek nebo úvazek na dobu určitou. Výrazně se také zvýšila diferenciace příjmů podle vzdělaní.

“Dalším významným faktorem je míra nezaměstnanosti, která je v Česku a na Slovensku značně odlišná“, dodává Kahanec. V České republice se od poloviny 90. let míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 7%. Naproti tomu na Slovensku se míra nezaměstnanosti prudce zvýšila z 12 procent v prvním čtvrtletí roku 1998 až na 19,1 % v druhém čtvrtletí roku 2000 a na této úrovni zůstala asi čtyři roky a následně se prudce snížila na 8,9 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008. Současná míra nezaměstnanosti na Slovensku 14,1 % je ve srovnání s Českou republikou vyšší téměř o polovinu.