Zahraniční kapitál má o Brazílii zájem

Třebaže se o Brazílii často hovoří jako o obru na hliněných nohou, zahraniční investoři se zapojení do ekonomiky této největší latinskoamerické země rozhodně neobávají. Po nedávné finanční krizi v Brazílii nadále přetrvává obava z vysokého zadlužení. Veřejný dluh se již blíží polovině hrubého domácího produktu, přičemž se příliš nedaří snižovat státní výdaje, jak to mj. doporučuje Mezinárodní měnový fond

Díky devalvaci realu a zbrzdění inflace se ale podařilo udržet zájem zahraničních investorů. Brazílie je nyní na čtvrtém místě žebříčku zemí, o které má zahraniční kapitál zájem. Podle ještě neúplných údajů přesáhly přímé zahraniční investice v loňském roce 30 miliard dolarů.

Příliv zahraničního kapitálu do země byl tedy na dostatečné výši, aby pokryl deficit běžného účtu, jenž odpovídal 3,2 procenta hrubého domácího produktu. Letos by se měl tento nepříznivý ukazatel o něco snížit, nicméně velkou zátěž pro celou ekonomiku nadále představuje dluhová služba. Investoři se obávají rovněž vysokého zatížení ekonomiky veřejným dluhem, blížícím se 50 procentům HDP.

Přesto zájem o investice do brazilské ekonomiky pokračuje i v roce letošním. Jen v první polovině ledna přibylo další půldruhé miliardy dolarů. Lví podíl tohoto přílivu kapitálu tvoří přímé investice do výrobních zařízení zahraničních podniků, na něž připadlo 45 procent všech vstupů, a z

Největší zájem je o energetický sektor, chemii, potravinářství, především ale o telekomunikace a finance. Zahraniční kapitál participuje v současné době ve 236 finančních institucích, přičemž více než padesátiprocentní účast má ve 155 z nich. Nejaktivnějšími investory jsou Američané, za nimi pak následují Španělé a podnikatelské subjekty z

Analytici soudí, že zájem zahraničních investorů o Brazílii bude mít setrvalou tendenci s možností dalšího posilování. Ekonomická krize na počátku loňského roku totiž způsobila, že akcie brazilských podniků jsou pro dolarové investory stále velmi atraktivní. Tento proud nabývá v současné době dokonce takových rozměrů, že brazilská vláda uvažuje o zbrzdění procesu "denaciona

Národní banka pro ekonomický a sociální rozvoj (BNDS), která je určitými politickými a ekonomickými kruhy obviňována z toho, že příliš podporuje vstup zahraničních subjektů do brazilského hospodářského života, byla donucena nastoupit nový strategický trend, kterému se začíná říkat neonacionalismus. Banka se snaží vytvářet národní finanční skupiny, aby se tak zabránilo kontrole zahraničního kapitálu nad brazilským hospodářstvím.

Celkový stav brazilské ekonomiky se po loňské krizi stabilizuje, letos se očekává tříprocentní hospodářský růst, by neměla přesáhnout osm procent.

Zdroj: HN z 7. 2. 2000