Za vyšší než odhadovanou prosincovou inflací stál podle Holuba poněkud rychlejší než očekávaný meziroční růst cen potravin a pohonných hmot. Ve stejném směru působil také nepatrně mírnější meziroční pokles cen v segmentu korigované inflace bez pohonných hmot ve srovnání s očekáváním ČNB.
Zveřejněná data potvrzují náhled centrálních bankéřů, že zdrojem inflace zůstávají vedle daňových změn ceny potravin a ve zmenšené míře i regulované ceny. Naproti tomu pokračuje významné působení domácí ekonomiky ve směru poklesu cen.
"Krátkodobý výhled ČNB naznačoval, že se celková inflace na počátku roku 2014 po odeznění dopadů změn DPH a při poklesu regulovaných cen sníží až k nule a měnověpolitická inflace překmitne do lehce záporných hodnot. To by při nečinnosti měnové politiky mohlo vyústit v dlouhodobější deflaci s velmi nepříznivými důsledky pro ekonomický vývoj," uvedl Holub.
ČNB zahájila v listopadu intervence proti silné koruně. Cílem je udržet měnu poblíž 27 korun za euro. Podle alternativního scénáře ekonomiky, který bankovní rada považuje za nejvíce pravděpodobný, by se celková i měnověpolitická inflace měla vrátit k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB již ve druhé polovině letošního roku.