Spánkem strávíme skoro třetinu svého života. Není to ale ztracená doba, naše tělo i mysl odpočinek nutně potřebují a mozek intenzivně pracuje i během spánku. Odpírání spánku je jeden z nejstarších způsobů mučení přivozující nejprve ztrátu pozornosti a soustředění, v dalších stádiích až halucinace, paranoiu a ztrátu schopnosti jasně myslet.
Jak jste na tom vy?
Jste pořád nevyspalí. Nic nového pod sluncem. Po večerech je vždycky co dělat a chuť jít spát po večerníčku rozhodně nemáte, ráno pak musíte brzy vstávat do práce nebo do školy a prvních několik hodin poté, co se vykopete z postele, se světem motáte s výrazem a efektivitou náměsíčníka. Usínáte i po třetí kávě a probouzíte se až k večeru. Tak se to opakuje a vám dojde trpělivost, zrušíte večerní program a zalezete pod peřinu s vidinou osmi až deseti hodin sladkého spánku. Ale co to? Nemůžete usnout. Už jste přepočítali všechny ovečky v dohledu, promysleli, co na vás čeká další den, a vysnili si letní dovolenou. Kýžená ospalost ale nepřichází a na mysl vám začínají přicházet samé nepříjemnosti, dlouhodobě odkládané problémy, které jednou budete muset vyřešit, obavy z budoucnosti a starosti, jak budete vycházet se svou budoucí tchyní. Převalujete se ze strany na stranu, natřásáte si polštář a zhnuseně posloucháte chrápání souseda. Ráno na tom nejste o nic líp, než kdybyste strávili divokou noc na večírku. Vlastně je to o dost horší, nemáte ani příjemné zážitky z večera. Je vám jasné, že s tím budete muset něco udělat, ale co?
Stává se to každému
Problémy s usínáním má občas každý. Někdy je toho zkrátka na nás moc (dobrého i špatného), což se odrazí na našem spánku.
Přemýšlet o řešení bychom měli v okamžiku, kdy se nám dobrý spánek vyhýbá dlouhodoběji nebo v pravidelných intervalech.
Jak večer usnout
Není třeba začít hned panikařit a přemýšlet o návštěvě lékaře a vybrakování babiččiny zásobárny s pilulkami na spaní. Je docela možné, že svůj „problém“ se spaním vyřešíte úplně jednoduše.
Při otevřeném okně
První pomocí je přiměřená teplota v místnosti a dostatek čerstvého vzduchu. Pokud bydlíte na kolejích nebo na internátu, je docela dobře možné, že se pokoušíte usnout v přetopené místnosti, což samo o sobě stačí pokazit spánek většině lidí. Ideální teplota pro spaní se pohybuje mezi 18 až 20 stupni. Pootevřené okno i v zimním období zajistí, že nebudete mít k ránu pokoj plný těžkého vydýchaného vzduchu. Nezapomeňte stáhnout žaluzie nebo zatáhnout závěsy; pro usínání je ideální naprostá tma, čehož ve městě dosáhneme jen stěží, ale pokusit se můžeme.
Ráno moudřejší večera
Jakkoli se něco takového snáze radí, než dodržuje, pokuste se dodržovat pravidlo Nebrat si starosti s sebou do postele. Stačí, abychom si při usínání jen vzpomněli na nějaký problém, který nám vrtá hlavou, a dříve než se nadějeme, je veškerá ospalost v tahu a my zběsile plánujeme, jak se se zapeklitou situací vyrovnat. Navíc, v takovém stavu se vše jeví hůře, než jak je tomu ve skutečnosti, a my si tak zbytečně místo sladkých snů zakládáme na frustrace. Jak se tomu ale vyhnout? Pokuste se při usínání myslet na něco příjemného, pokud máte ve zvyku rekapitulovat si události uplynulého dne, nezastavujte se podrobněji u jednotlivých příhod a nedovolte tak mozku rozvíjet asociační řetězce, které nás dříve či později k nějaké nepříjemnosti dovedou.
Naslouchejte vzkazu, který vám nespavost přináší
Dost možná nemůžete usnout, protože vás něco tíží natolik, že se tím musíte bez ustání zabývat. Existují sice metody, jak se dorážejících myšlenek dočasně zbavit, mnohem efektivnější a celkově prospěšnější je ale svou situaci nějak vyřešit. A pokud to nejde najednou, tak přestat utíkat před rozhodnutím, vše si pořádně promyslet (ve dne, ne během usínání) a začít na tom pracovat. Uvidíte, o kolik se váš spánek zlepší. A nejen spánek.
Chovejte se slušně ke svému tělu
Jestli si rádi pozdě večer dáte bohatou večeři zakončenou italskou kávou a cigaretou, nesmíte pak po svém tělu chtít, aby se během pár hodin naladilo na odpočinkovou fázi. Lehká večeře a bylinkový čaj jsou pro usínání rozhodně lepší. Pomáhá i pravidelný rytmus – chodit spát a vstávat ve stejný čas – to je ale, obzvláště během studia, jen těžko proveditelné.
Nehledě na to v kolik vstávám, probouzím se v deset
Docela často to jinak nejde, vstát prostě musíme. To ale ještě neznamená, že jsme bdělí a schopní logicky reagovat. Mně se nejlépe osvědčilo si po ránu alespoň krátce zacvičit. I deset minut rozproudí krev a zažene ospalost. Pokud dáváte přednost léčbě šokem, studená sprcha poslouží mnohem lépe než sebesilnější káva. Jak se ale donutit opustit vyhřátou postel o čtvrt hodiny dřív, než je bezpodmínečně nutné, aby zbyl čas i na cvičení, je otázka, na kterou jsem zatím spolehlivou odpověď nenašla. Co se mne týče, jsem schopna vyskočit z postele, zamáčknout pípající budík nastražený pod stolem v druhé místnosti, zase do postele zalézt a sladce usnout.
Nejdéle beze spánku podle dostupných záznamů vydržel sedmnáctiletý Američan Randy Gardner, který roku 1965 dokázal nespat po 11 dní. Dálo se tak během experimentu pod dohledem lékařů, kteří se poté rozhodli pokus ukončit kvůli hrozbě naprostého vyčerpání organismu. Napodobovat nedoporučujeme!