"Zahájit další etapu mýta tak, že vyberou firmu bez výběrového řízení, je ohromný renonc," uvedl Feix. Kvůli nevypsání výběrového řízení se prý v médiích šíří spekulace, že výběr Veřejných zakázek, která asistovala i při minulém tendru, společnosti Kapsch vyhovuje.
Administrátor, který má pro ministerstvo připravit základní legislativní rámec pro budoucí tendr, není přitom podle Feixe zdaleka tak významný, jako samotný projektový manažer, který bude nastavovat samotnou koncepci mýtného po roce 2016. Přesto rozhodnutí ministerstva vzbuzuje rozpaky zejména proto, že jde vůbec o první krok v novém obřím tendru, dodal.
Jistá averze vůči Kapschi je podle Feixe vidět i na příkladu nedávné studie budoucího zpoplatnění osobních vozidel, které má případně nahradit papírové dálniční známky. Studii si v polovině loňského roku nechal vypracovat Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a z ní vyplynulo, že nejvhodnější je technologie rozpoznávající registrační značky aut.
Podle Feixe ale studie nezohlednila možnost využití stávajících mýtných bran a u mikrovlnné technologie předpokládala výstavbu infrastruktury kompletně znovu. Tím se mikrovlnné řešení z hlediska ekonomičnosti vyhodnotilo až jako druhé. Přitom hodnota současné sítě mýtných bran, které už fakticky státu patří a kterou Kapsch do vlastnictví státu definitivně předá po skončení stávající smlouvy, má hodnotu pěti až šesti miliard korun.
Podle ředitele SFDI Tomáše Čočka ale hlavním důvodem pro upřednostnění videa proti mikrovlnné technologii byla nutnost využití palubních jednotek v automobilech, které mikrovlnné řešení vyžaduje. To je drahé a také to odebírá jeden z benefitů videa rozpoznávajícího registrační značky, dodal. Palubní jednotky je nutné fyzicky distribuovat, což stojí další peníze, kdežto videotechnologie může celá fungovat čistě elektronicky.
Využití sítě mýtných bran bude podle Feixe tvořit základ technického řešení, se kterým Kapsch půjde do nového tendru na provozovatele mýtného pro kamiony. Podle případného rozsahu zpoplatnění bude systém případně doplněn o satelitní technologii. Pokud by se zpoplatňovaly všechny komunikace prvních tříd, což navrhla současná vláda v demisi, předpokládá Kapsch použít kombinaci mikrovlnné a satelitní technologie. Pro rozšíření mýtného jen na na 800 až 1000 kilometrů silnic první třídy by naopak bylo ekonomičtější použít stávající mikrovlnné technologie a dostavět zbývající mýtné brány, uvedl Feix.
O revizi rozšíření sítě silnic prvních tříd, které by podléhaly poplatku, už dříve hovořil kandidát na ministra dopravy Antonín Prachař. Podle něj není rozumné zavádět mýtné i na silnicích, kde by náklady převyšovaly výnosy z výběru poplatku. Právě to by se na řadě míst podle Feixe stalo, pokud by bylo zpoplatněno více než 4000 kilometrů jedniček.
Elektronické mýtné se v Česku vybírá na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a 180 kilometrech silnic první třídy. Loni systém vybral zhruba 8,55 miliardy korun, od zahájení provozu se vybralo téměř 50 miliard korun. Z vybraného mýtného náleží společnosti Kapsch a jejím subdodavatelům mezi 18 a 20 procenty vybrané částky.