Cena plynu je v Evropě zhruba trojnásobná ve srovnání se Spojenými státy, kde ji srazila "břidlicová revoluce". Podle Birola proto hrozí, že z Evropy odejde výroba oceli, cementu a další obory. "Tato odvětví jsou pro evropskou ekonomiku klíčová, protože zaměstnávají přes 30 milionů lidí a jejich odchod by měl řetězový dopad na ekonomiku EU," řekl Birol na okraji Světového ekonomického fóra v Davosu.
Převedení své produkce do USA kvůli levnému plynu signalizuje stále více evropských firem. Evropský průmysl kritizuje hlavně přehnaně ambiciózní cíle EU na ochranu klimatu, které Evropská komise tento týden navrhla zmírnit. Kritici poukazují na to, že země EU kvůli prudkému zdražování energie ztrácejí konkurenceschopnost ve světě a zažívají zbytečnou deindustrializaci, aniž by opatření omezená pouze na Evropu klimatu jakkoli prospěla.
Zatímco Spojené státy získaly po několikaletém boomu břidlicové těžby v plynu soběstačnost, Evropa musí stále více spoléhat na dovoz z Ruska a Norska. Drahý plyn zhoršuje trend rostoucích nákladů energie. k němuž výrazně přispívá rozmach obnovitelných zdrojů. Ten je důsledkem evropské klimatické politiky a obřích vládních podpor, které platí hlavně spotřebitelé.
Zastavit trend rostoucích energetických nákladů v EU vyžaduje komplexní přístup, řekl Birol. Vedle přehodnocování končících dlouhodobých kontraktů na dovoz plynu by Evropa měla podpořit těžbu nekonvenčních zdrojů plynu, včetně těžby z břidlic.
EU by rovněž měla uvažovat o omezení částky asi 60 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč), která se zde ročně vydá na podporu obnovitelných zdrojů, především solární a větrné energie. "V některých případech je to přehnané a pro spotřebitele to je zbytečná zátěž," řekl šéf agentury, která funguje jako poradce západních zemí pro oblast energie.