Japonský vývoz se loni zvýšil o 9.5 procenta na 70 bilionů jenů, což byl jeho první roční nárůst za tři roky. Dovoz ale vyskočil o 15 procent na 81,3 bilionu jenů. Japonsko, které dlouhá desetiletí vedlo vysoké obchodní přebytky, tak zaznamenalo rekordní sérii tří roků schodků za sebou.
Protideflační politika vlády premiéra Šinza Abeho loni srazila kurz jenu k dolaru i euru o více než 20 procent. To výrazně zvýšilo příjmy japonských vývozců v domácí měně, na objemu exportu se to ale zatím neprojevuje. Objem vývozu loni klesl o 1,5 procenta a snižoval se už třetím rokem.
Ekonomové vesměs předpokládají, že slabý jen vyvolá v obchodní bilanci tradiční efekt křivky J, to znamená, že po dočasném propadu do deficitů začnou být zisky z vývozu vyšší než zvýšené náklady vývozu. K tomu je ale nutné, aby japonští vývozci své zboží v zahraničí zřetelně zlevnili, aby mohli zvýšit domácí produkci a tím i objem exportu.
"Pokud korporátní Japonsko uvěří, že jen zůstane slabý, nebo bude dokonce dál slábnout, mohou se exportní ceny začít propadat," uvedli podle agentury Reuters ekonomové banky HSBC. "Dodávky do zahraničí pak budou strmě růst a konkurenti Japonska v čele s Koreou konečně začnou cítit tlak."
Největší deficit mělo loni Japonsko v obchodě s vývozci ropy ze Středního východu, s nimiž schodek dosáhl 13,2 bilionu jenů. S Čínou se japonský schodek zvýšil o 43 procent na pět bilionů jenů. S USA naproti tomu Tokio vede stále přebytek, který loni narostl o 20 procent na více než šest bilionů jenu.
Podle analytiků by se mohl japonský deficit v příštích měsících díky globálnímu hospodářskému oživení snižovat. Domácí poptávku po dovozu navíc sníží na duben plánované zvýšení daně z obratu.
V prosinci japonský export vzrostl meziročně o 15 procent, což byl desátý měsíc jeho růstu. Dovoz se zvýšil o 25 procent.