V zemích platících eurem byla hlavním důvodem pokračujícího pozitivního naladění zvyšující se důvěra ve výkon sektoru služeb (růst o 1,9 bodu) a spotřebitelská důvěra (1,8 bodu), která se poprvé od léta 2011 dostala nad dlouhodobý průměr. Způsobeno je to podle statistiků především zlepšením očekávání ohledně vývoje nezaměstnanosti a celkové budoucí hospodářské situace.
Do jisté míry se zlepšily také vyhlídky lidí na celkovou finanční situaci jejich domácností, hodnocení kvality jejich úspor ale zůstalo beze změn. Výrazně, o 1,6 bodu vzrostla také nálada v maloobchodní sféře, naopak horší očekávání vývoje zakázek mělo za následek výrazný propad nálady ve stavebnictví, o 3,7 bodu.
V celé osmadvacítce unijních zemí se ekonomická nálada nejvíce zvýšila v Polsku o 1,7 bodu a v Británii o bod. Česká republika s lednovou hodnotou 96,9 bodu zaznamenala jako jedna z mála zemí EU pokles z prosincových 98 bodů.
Podle jednotlivých odvětví se v celé unii ekonomická nálada v lednu zvýšila ve službách, maloobchodě a mezi spotřebiteli. Statistici naopak zaznamenali lehký pokles nálady v průmyslu. Ve stavebnictví se na rozdíl od eurozóny výhled nezhoršil, hlavní podíl na tom má výrazné zlepšení nálady v tomto odvětví v Británii.