Snahu o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu ekonomové vítají

30.01.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 30. ledna (ČTK) - Připojení Česka k evropskému fiskálnímu paktu, které chce prosazovat nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, vítají analytici oslovení ČTK. Připojení ČR k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi. Pakt zavazuje země EU k tomu, aby do národní legislativy zavedly pravidla hlídající rozpočtovou kázeň.

Zaorálek úmysl prosazovat připojení Česka k evropskému fiskálnímu paktu oznámil dnes při přebírání úřadu. Pravicová vláda premiéra Petra Nečase (ODS) se v této otázce shodnout nedokázala a následující kabinet Jiřího Rusnoka přenechal rozhodnutí na Sobotkově vládě. ČR by měla podle Zaorálka také co nejdříve přijmout euro.

"Připojení České republiky k fiskálnímu kompaktu představuje posílení rozpočtové disciplíny vlády. Sice existují střednědobé výdajové rámce, které by měly směřovat fiskální politiku vlády k jisté disciplíně, nicméně je to relativně slabé opatření. Zároveň stále nemáme dluhovou brzdu v podobě ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. V takovém případě může být fiskální kompakt nejsilnějším opatřením, které bude znemožňovat vládě nezodpovědné hospodaření," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Upozornil ale, že přistoupení k paktu si vynutí další snížení rozpočtového deficitu. V případě zemí s poměrem vládního dluhu vůči HDP pod 60 procenty, mezi které ČR patří, totiž připouští fiskální pakt strukturální deficit do jednoho procenta HDP. Letos by měl strukturální deficit ČR však činit zhruba 2,5 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

"Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Z hlediska veřejných financí ovšem pakt v nejbližších dvou letech neznamená žádnou změnu, dodal.

Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Nečase.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK