EK pochybuje o pomoci, kterou Londýn zvolil u jaderné elektrárny

Odhady bruselských úředníků totiž ukazují, že nová jaderná elektrárna by nejspíš vydělávala i bez podpory, která může dosáhnout až 17,6 miliardy liber (skoro 588 miliard Kč). Britská vláda se zaručila podporovat elektrárnu po dobu 35 let, tedy více než polovinu jejího předpokládaného životního cyklu.

Komise se nyní projektem, který má v budoucnu zajišťovat až sedm procent britské spotřeby elektrické energie, podrobně zabývá. Podle Financial Times však vážné pochybnosti komise vrhají "temný stín" na naděje londýnské vlády vyhnout se v budoucnosti velkým změnám nyní dohodnutých podmínek.

Londýn smlouvu loni v říjnu podepsal s francouzskou energetickou skupinou EDF. Komise státní podporu začala prověřovat 18. prosince, dnes se na jejím webu objevil dopis, v němž komisař pro konkurenceschopnost Joaquín Almunia britskou vládu o kroku informoval.

Právě v tomto dopise jsou pochybnosti shrnuty. Almunia například poznamenal, že si lze jen těžko představit "větší stupeň zajištění" než poskytuje jistá úroveň příjmů po dobu 35 let a navíc záruky za úvěry. Dopis také uvádí, že dva modely použité samotnou britskou vládou předpokládají investice do nové jaderné elektrárny někdy mezi roky 2027 a 2030, a to i bez státní podpory. "Takže není příliš jasné, proč je taková podpora vlastně nutná," napsal eurokomisař.

Britská strana, která podle Financial Times nemá o svém postoji pochyby, předpokládá, že rozhodnutí o slučitelnosti podpory s evropskými pravidly padne ještě za mandátu nynější Evropské komise.

Rozhodnutí v neprospěch kontraktu by ohrozilo dlouhodobé plány Británie, které v takzvaném energetickém mixu s jadernou energií počítají podobně jako plány české. Ostatně také česká vláda v případě dostavby elektrárny v Temelíně zvažuje určitou formu státní podpory pro společnost ČEZ.